TZ: Václav Cigler

Václav Cigler / Krajinné rozvrhy (1959 - 1965), Grafická alba / White Gallery / Osík u Litomyšle / 18. 12. 2011 - 20. 4. 2012

Václav Cigler: Krajinné rozvrhy (1959 – 1965): grafická alba

Otevřeno v sobotu a neděli od 13 do 17 hodin, nebo po telefonické domluvě (+420 604 203 145)

White Gallery v Osíku u Litomyšle pokračuje ve svém výstavním programu také v zimním a předjarním období. Svoji činnost zahájila v roce 2010 v rámci Smetanovy výtvarné Litomyšle expozicí Stanislava Kolíbala, nazvanou Bílé kresby, následovala připomínka malířky a grafičky Ludmily Jandově, jejíž depozitář stavba skrývá. Vloni došlo v rámci Smetanovy výtvarné Litomyšle na Zdeňka Sýkoru, poté se opětovně prezentoval Stanislav Kolíbal litografickým albem podle Bílých kreseb a Bílými reliéfy, a konečně v zimním a brzyjarním čase zde vystavuje Václav Cígler.

Galerie postavená s miesvanderrohovskou inspirací disponuje čtyřmi koridory, které pravoúhle obcházejí středový depozit. Místa na vystavování zde není mnoho, přesto jde o výjimečný prostor, který umělce inspiruje ke specifickým projektům. V souladu s přísnou uměřeností architektonické klasiky zde galerista a umělec Martin Janda, syn malířsky Ludmily Jandové, za spolupráce s Jiřím Lammelem, recentním ředitelem pražského Musea Kampa, fokusují svůj zájem na klasiku současného českého umění. Galerijní prostor koncentruje pozornost na jednotlivé výstavní projekty, nad kterými lze při průhledu z oken do zeleně okolí pomýšlet ve zklidněném tempu venkova. Cesta za uměním se tak stává současně malou poutí za atmosférou místa, ostatně samotná neomodernistická stavba galerie evokuje antickou sakralitu.

Litomyšl je městem, které nadmíru a nedostižně vysoko nad česko-moravskými poměry holduje soudobé architektuře a současnému umění. A v těchto souvislostech zde není Václav Cígler nováčkem. Klasik českého sklářství (narozen 1929) nesmrtelně vypnul svůj lepený skleněný kříž nad fascinující prostotou novostavby Fránkova kostela Církve bratrské, v Mariánské uličce je pak na pleskotovském aru umění Cíglerova prostá studánka. Autorova významná skleněná plastika je také součástí interiéru jednoho z litomyšlských soukromých domů.

Cíglerova aktuální výstava Krajinných rozvrhů ve White Gallery, od Litomyšle vzdálena jen ohbím pahorku, přináší soustředné kvality jednoduchých linií, které se rozpínají do logických sérií. Celkem dvacet grafických listů pracuje s tématikou Cíglerových kreseb z let 1959 až 1965, tedy z období, kdy se konstituovala svrchovaná modernita českého poválečného umění. Z kreseb jsou vytištěny dvě série serigrafií a jedna litografická, každá opatřena pozoruhodnou schránou, navrženou Václavem Cíglerem. Kresby-grafiky zaujmou jednoduchými geometrickými konfiguracemi, které jsou stejně tak záznamy abstrahovaných krajinných vjemů jako mohou být minimalistickou redukcí křivek ženského těla či znakovou skicou chrámového půdorysu, vcelku by se chtělo říct barokní minimalismus. Provedení kreseb si ovšem dokáži v monumentálním měřítku představit také v krajině, kresby tedy mohou být i konceptem landartu. Cígler tak zapadá do té linie českého umění, která počátkem 60. let vnášela do umění radikalizovaný a racionální projev, čímž oponovala existencialní vrstevnatosti informelních vizuálních nánosů. Jestliže dobově byla úsporná úpornost akcentována méně, než medkovské estetické ekvilibristiky, v posledních letech je tomu naopak a přínos geometricky-konstruktivní, a povětšinou dodnes tvořící generace, je po právu ceněn i v kontextu evropského či světového umění. V případě Václava Cíglera jsme pak také svědky plnoprávného včleňování vrcholných tvůrců sklářského umění do kontextu „vysokého“ umění, tedy jev, který nebyl ještě donedávna samozřejmý. V neposlední řadě je třeba ocenit nebývalou aktivitu, spojenou s White Gallery (v tomto případě Jiřího Lammela a Jana Hrnčiříka), ve vydání třech Cíglerových grafických alb. Ta následují bezprostředně po předcházející mimořádné sérii Kolíbalových litografií s tématikou Bílých kreseb. Grafická alba, vypravená s maximální pečlivostí, přenášejí estetický prožitek přes horizont výstavy a míří do prostoru naší každodenní existence.

Martin Dostál

www.whitegallery.cz