TZ: Petra Steinerová a Zbyněk Sedlecký

Petra Steinerová a Zbyněk Sedlecký / Automatický výhled / Karlin Studios / Praha / 18. 1. - 12. 2. 2012 

AUTOMATICKÝ VÝHLED / AUTOMATIC VIEW

PETRA STEINEROVÁ & ZBYNĚK SEDLECKÝ

VERNISÁŽ: STŘEDA, 18. 1. 2012 OD 18H

VÝSTAVA POTRVÁ DO: 12. 2. 2012

Automatický výhled představuje svým vznikem i prezentací monotematický a soustředěný dialog dvou individualit – fotografky a malíře. Dalo by se říci, že oba umělci, které dlouhodobě známe především jako vytrvalé představitele tradičních médií a výtvarných kvalit, si touto výstavou zároveň překvapivě rozšířili pole tvůrčích možností - směrem k systematičtější a konceptuálnější práci s jejich nástroji. Všechny části tohoto projektu lze považovat za jistou dokumentaci nebo transpozici konkrétního místa ve veřejném prostoru s ohledem na způsob snímání, rámování a vidění. Cyklus Nouzový východ sestává z deseti pohledů do téměř identických částí interiéru výškové budovy. Na těchto fotografiích je divák konfrontován s nicotnou, zaměnitelnou a mírně nostalgicky působící realitou snímanou tím nejlapidárnějším způsobem. Jedinou a jen tušenou změnou - spíše vně fotografií - zůstává vertikální pohyb fotografa po jednotlivých patrech hotelu. Jakoby se tu demonstrovala obyčejná možnost evakuace. Podobně lapidárně a v nostalgickém dojmu probíhá i projekce časosběrného filmu Rozhlas. Ten vznikl bez použití stativu – krátkým mechanickým snímáním na 8milimetrový materiál, vždy po půl hodině během 24 hodin. Světelné změny střídajícího se dne a noci upomínají na stereotypní pomíjivost, pohyb kamery zpřítomňuje samotného pozorovatele a trychtýřová symetrie domu uprostřed vcelku nudné výhlídky jakoby ujišťovala diváka o nezapomenutelnosti jakékoliv jednou viděné krajiny.

V malbě zrealizovaný cyklus Náměstí na první pohled působí jako sekvenční přepis nebo výtvarná interpretace záznamu bezpečnostní kamery ve veřejném prostoru. V obrazech se ikonicky zobrazuje nejen všudypřítomná kontrola a snímání pohybu, ale i trivialita bezděčného dívání se z okna. Čtyřdílná série též divákovi umožňuje opakované pozorování zdánlivě automatické produkce stejných nebo podobných obrazů, čímž se tak trochu ironizuje kvalita neopakovatelnosti tradičního média malby. Na obrazech dominuje deduktivní modernistická kompozice - geometrická mříž perspektivně viděného dláždění a několik tvarově dosti zredukovaných architektonických prvků. Viditelné změny v jasném zorném poli obrazů - pohyb náhodných a anonymních osob - jakoby do těchto vizuálně vytříbených kompozic ani nepatřily, protože jsou jen libovolnou skvrnou fotografické koláže, kterou lze v této přehledné mapě kamkoliv přemístit.

Společná vizuální kompilace Petry Steinerové a Zbyňka Sedleckého se prostřednictvím malby, cyklu fotografií a jednoho filmu, inovativně dotýká důležitého fenoménu pozorovatele, pozorování, možnostmi jeho záznamu a poetickým obtížím s tím spojených – hledání poměru mezi intenzitou a odosobněností pozorování, automatismem a aranžováním pohledu nebo snesitelné míry provokace abstrahovaného zobrazení.

Michal Pěchouček

VSTUP VOLNÝ

OTEVŘENO: STŘEDA > NEDĚLE 12-18H