Artalk.cz

Znojmo v symbióze s vizuálním uměním

Znojemské ulice, restaurace, bary, kino i muzeum ožily fotografiemi, projekcemi i site-specific uměním. Co přináší měsíc vizuální tvorby do Znojma? Oficiální text k akci FOTOMI uvádí: „Využívání kombinovaných prostředků k vytvoření díla odráží potřebu hledat nové cesty vyjádření a způsoby vnímání. A proto FOTOMI není odkazem na fotografii jako takovou a nejde „pouze“ o fotografické výstavy, doprovázené koncerty a náhodně vybranými projekcemi.“ Čím tedy FOTOMI skutečně je?

Tento projekt nepředstavuje díla v klasických výstavních prostorách, naopak je propojuje s každodenností města. Vytváří tak „živoucí uměleckou platformu“ založenou na konfrontaci tvůrců, ať už vizuálních, filmových či hudebních, kteří svoji produkci uvádějí mimo hlavní centra, Prahu a Brno. V pozadí probíhajícího měsíce vizuální tvorby stojí fotograf, oceněný v soutěžích Czech Press Photo i Frame, a především znojemský rodák Jakub Skokan se sdružením pro přesahy fotografie MIMO. Celou akci pak zaštítil svým jménem i účastí na zahajovacím víkendu Jindřich Štreit.

Dům umění Jihomoravského muzea pod křížovými klenbami ukrývá projekce studentů centra audiovizuálních studií FAMU i zajímavý průřez oceněných účastníků mezinárodní fotografické soutěže Frame. Jedná se o náhodný výběr soutěžních snímků poskytující volnou rekapitulaci oceněných fotografických souborů. Chybět tak nesmí práce Terezy Vlčkové, hrátky s realitou Juliany Křížové a Jakuba Vlčka výstižně pojmenované Transcendence, či mrazivě dokumentární soubor Lucie od Jakuba Jurdiče.

Renesanční atmosféru atria Domu umění zastřela site-specific instalace Sladkovského stěna, respektive pouze její zlomek, který zbyl po prezentaci na olomouckém Týdnu improvizace, kam byla určena prvotně. Přenesení Sladkovského stěny z neosobního veřejného prostoru u silnice do centra kulturního dění malého města zcela změnilo vyznění těchto monumentálních pláten a překročilo i základní principy site-specific art – sepětí s jediným konkrétním prostorem, jenž dotváří charakter dané instalace.

Jak již zmiňuji výše, vizuální tvorba není soustředěna pouze do tradičních výstavních prostor. Narazíme na ni i poblíž hlavní znojemské pěší tepny, ulice Obrokové. Autoři výstavy vtipně ponechali Krajiny po zkušenosti Martina Tůmy v rámech určených pro reprodukce historických vedut, které zde původně byly vystaveny. To však může mást návštěvníka netušícího, co cedulky na rámech označovaly prvotně.

Umění proniklo také do znojemských restaurací Amanita a Bistro Eso, kde zasytí porce fotografií Petra Willerta a Menu Board Petra Krejčího. Vynecháno nezůstalo ani městské kino Svět, kde vyrostl snový černo-bílý les francouzské umělkyně Mathilde Fages doplněný projekcí zahraničních autorů, např. Thomase Ferembacha, Armanda LeCouturiera, Hsinli Wanga, a dalších, sdružených kolem uměleckého centra Ville Arson v Nice.

Organizátoři vytvořili odvážný a v českém kontextu ojedinělý projekt neznající hranice tradičních výtvarných prostředků i výstavních prostorů. Do konzervativního maloměstského prostředí přinesli vizuální tvorbu, jež se s ním nenásilně sžívá a oslovuje v přirozeném prostředí i toho, kdo by do galerie jen stěží zavítal. Dokonce se tak FOTOMI stalo vítaným prostředníkem mezi občany města a jimi spíše opomíjenou muzejní institucí. Profesor Štreit vyzval v samotném závěru zahájení autory, aby se nechali inspirovat jedinečnou atmosférou Znojma a přenesli ji do svého díla, čímž by symbióza města a umění, základní idea organizátorů, nabyla úplnosti. Zdali se tato výzva dočká odezvy, si musíme počkat na druhý ročník – opět za rok na podzim.

______________________________________________________________

FOTOMI – měsíc vizuální tvorby / Znojmo / 15. 10. – 19. 11. 2011