TZ: Tamás St.Auby

Tamás St.Auby / Standard životního minima 1984 w aneb Co vzniklo z jednobuněčného organismu / tranzitdisplay / Praha / 3. 11. 2011 - 15. 1. 2012

TAMÁS ST.AUBY

3.11. 2011 - 15.1. 2012

vernisáž 2.11. 18:00

kurátorka Dora Hegyi (Maďarsko, tranzit.hu)

Výstava maďarského umělce, klíčové postavy maďarské umělecké scény 60./70. let (podobného formátu jako např. Július Koller nebo Stano Filko v sousedním Slovensku). Tamás St.Auby stráví několik dní před výstavou v Praze a bude část děl pro výstavu vyrábět přímo na místě.

Tamás St.Auby (Szentjóby) (*1944 Fót, Maďarsko), začínal jako muzikant, básník a fotograf. Od 60. let 20. stol. pracuje formou happeningů a akcí; v roce 1966 organizuje spolu s Gáborem Altorjayem první happening v Maďarsku. Byl zapojen do hnutí FLUXUS, překládal a dovážel texty, organizoval akce, v roce 1969 pořádá první FLUXUS koncert v Maďarsku. Je jednou z nejnepopsatelnějších postav maďarské avantgardy, jejíž směřování i náplň významně ovlivnil. St.Auby v roce 1968 založil IPUT (maďarsky TNPU), Mezinárodní paralelní unii telekomunikací, fiktivní organizaci. Pro svůj „ne-umělecký radikalismus a podílení se na samizdatu“ byl cenzurován, v roce 1974 byl uvězněn a poté donucen opustit zemi a odchází do exilu v Ženevě. Vystavoval např. na Istanbul Biennal 2009 (Istanbul, Turecko), Badischer Kunstverein (2010, Karslruhe, Německo) ad. Výstava je součástí širšího projektu Open Form, Open Situation, Open Archive, který probíhá v tranzitdisplay v období 2011-2012 a který reflektuje a ukazuje různé umělecké strategie přežití a reakcí na tehdejší konformismus v Polsku, Maďarsku a v tehdejším Československu. Ve své době se jednalo o institucionalizované socialistické režimy, jejichž uzavřená forma vytvářela specifické strategie a reakce. Všechny tři strategie jsou v různých formách prostředky aktualizace v jakémkoliv konformním prostředí, které vzniká po konsolidaci socialistických nebo demokratických režimů. V Polsku je živá metoda rozrušovacích tvůrčích přístupů k umění založená Oskarem Hansenem v padesátých letech, naposled aplikovaná v Praze Zbygniewem Liberou. Maďarský příklad bývalého člena Fluxu Tamáse St.Aubyho navazuje na divadelní metody Bertolda Brechta a rozkrývá stále přítomnou nerovnost uvnitř režimů, ať už jsou socialistické nebo demokratické. Poslední strategie je nejskrytější a odkazuje do budoucnosti. Přináší archív otevřený čtení a reflexi, čímž vytváří skrytou subverzivní politiku nečekané události.