Umění v podzemí

Ondřej Horák − jeden z organizátorů nově vznikající aktivity Umění v metru − přibližuje Artalku okolnosti vzniku tohoto v Česku nebývalého projektu, jeho cíle a záměry. Jména těch, kdo za projektem stojí, naprosto volná ruka ve výběru umělců a exkluzivní veřejný prostor slibují, že pokud se podaří projekt uskutečnit, půjde o jeden z nejpozoruhodnějších počinů na české, potažmo evropské výtvarné scéně.

Ve středu 26.10. 2011 proběhla ve vestibulu stanice pražského metra Muzeum tisková konference, která představila nově vznikající uměleckou koncepci s lapidárním názvem Umění v metru (UM!). Tiskovce předcházelo několik měsíců vyjednávání uvnitř Dopravního podniku hl. města Prahy (DPP) − pravděpodobně nepříliš zajímavého, o to zajímavější jsou však výsledky těchto jednání. Ředitel DPP nechal organizátorce projektu Lence Hluché volné ruce ve výběru spolupracovníků, a tím logicky i v dalším výběru umělců. Poměrně nečekaně byli k projektu přizvány osoby s úzkou vazbou na současnou výtvarnou scénu, za kterou nestojí ani protěžovaní galeristé ani soukromá lobby. To je na pražské (české) poměry neobvykle velkorysá nabídka.

UM! začal souvisle vznikat od září tohoto roku. Nově se formující skupina nejprve přehodnotila původně nabízené formáty, poté začala vznikat dramaturgie a harmonogram projektu pro startovní rok 2012. Jedinou akcí, kterou organizátoři podpořili, byla již domluvená spolupráce s KomiksFESTEM, který v současné době probíhá také na několika stanicích pražského metra. Určujícím momentem se stalo oslovení Rostislava Koryčánka z Domu umění města Brna, který se stal jakousi zárukou dalšího směřování projektu. Jeho osoba také symbolizuje, že UM! nebude určený pouze pražským autorům. Další členy skupiny tvoří kurátoři Markéta Vinglerová (exGASK, Etc.galerie), Pavel Karous (pedagog VŠUP), Lenka Hluchá a autor tohoto článku.

V současné době vzniká dlouholetá vize, která má postupně oslovit široké spektrum umělců a nejrůznějších uměleckých přístupů. Pro pražské metro mají být připraveny výstavní projekty, umělecké intervence, přednášky, debaty, kritické výstupy, ale třeba i „hra“ představující historii a starší umělecké instalace v metru. Jednu z nejdůležitějších součástí celého projektu odstartoval nevědomky během letní tiskové konference CJCH umělec Michal Pěchouček: zcela nečekaně se zeptal ředitele DPP Martina Dvořáka na stav původních uměleckých děl v pražském metru. Ten situaci ustál zmínkou o vznikající aktivitě, a tím ji vlastně oficiálně zahájil. V současné době je dohledáno na jedno sto uměleckých děl, které byly součástí výstavby stanic metra v letech 1974-1990. Jejich autory jsou například Stanislav Kolíbal. Zdeněk Sýkora, Arnošt Paderlík, Václav Cígler a desítky dalších. Metro se v současné době nachází v nepříjemně schizofrenním stavu: oceňovaná architektura a zachovalé motivy výstavby 70. a 80. let jsou zastíněny vizuálními ataky posledních desetiletí. Celkový dojem je roztříštěný, prostory stanic díky tomu působí stísněně a agresivně. Umělecké zhodnocení a další zpracování těchto děl bude nedílnou součástí naší práce a výstupů.

Od ledna 2012 by se měly v prostorách metra začít realizovat první projekty. Chceme do stanic metra umístit výrazné objekty, které nebudou působit cizorodým dojmem a začlení se do pulsujícího prostředí metra. Naším záměrem je také oslovit umělce, kteří dokážou upozornit na díla, jež jsou součástí stálé výzdoby stanic. Vozy metra by měly aktivizovat divadelní experimenty, performance, autorská čtení nebo třeba zvukové instalace.

Vznikne také nezávislá poradní skupina tvořená kurátory a teoretiky umění, kteří mají na kvalitu a dramaturgii projektu dohlížet (jejich jména budou oznámena v blízké době). Další nezbytnou součástí práce je snaha představit umění cestujícím metra – budou připraveny komentované prohlídky děl (není nadsázkou, že je pražské metro největším výstavním prostorem u nás – denně jím projde až 1, 5 milionu cestujících), přednášky na téma architektury, historie i budoucnosti metra, sociologické rozbory, vzdělávací programy, nebo třeba soutěže pro děti. V květnu má dojít k propojení s festivalem Street for Art, dlouhodobě úspěšnou akcí KC Zahrada, který spojí vnější prostor sídliště s prostory metra: týden aktivit by měl všem cestujícím uvíznout natrvalo v hlavě a definitivně změnit jejich názor na sociální i estetickou funkci metra. Do našich snah o spolupráci zapadají také studenti vysokých škol, kteří budou mít možnost podílet se na architektonickém a vizuálním stylu budoucích stanic.

Realita podobných projektů je krutá, většinou jde o krátkodobé akce (to je ta optimističtější část) nebo jsou rovnou na počátku pozastaveny. Do které z těchto kategorií se začlení UM! je nejisté. Metro je možná komplikovaný prostor pro prezentaci umění, na druhou stranu se v něm pohybuje ohromná spousta lidí: možnost prezentovat jim současné umění je výzva sama o sobě. Věříme, že vznikne jedinečná situace, která spojí umění socialistického období, současné umělecké výstupy i budoucí vize ve společně sdíleném prostoru pražského podzemí.

Autor je spoluorganizátorem projektu UM!

 

Ondřej Horák | Narozen 1976, autor výstavních a popularizačních projektů. Autor projektu Benzinka (2006-10, s M. Sybolovou), spoluautor mezinárodního projektu Cargo (2007-10), iniciátor přednáškového cyklu a sborníku Místa počinu (Školská 28, 2010). Autor debatních pořadů Křeslo pro hosta (MeetFactory 2010-11), pořadu Nažive! (SNG, 2012) či autor námětu projektu Nejošklivější architektura (2015-16). Externí lektor v NG v Praze (2005-09), vedoucí Lektorského centra GASK (2009-11). Autor prezentačních projektů Obrazy pro nevidomé, Obrazy u seniorů (2011),Věznice: místo pro umění (2011-12) a soutěže Máš umělecké střevo? (od 2010). Autor doprovodných programů Ceny Jindřicha Chalupeckého (2011-15), spolupracovník galerie tranzitdisplay (od 2012). Je autorem rubriky Na oprátce v časopise A2 (od 2012) a publikace "Proč obrazy nepotřebují názvy" (2014, společně s J. Frantou).