Artalk.cz

TZ: David Saudek

David Saudek / Lowe / Galerie Michal’s Collection / Praha / 10. – 29. 10. 2011 

David Saudek (1966) studoval v letech 1991 – 1997 na Akademii výtvarných umění v Praze v Ateliéru sochařství prof. Stanislava Kolíbala a v Ateliéru nových médií prof. Michaela Bielického. Jeho tvůrčí počátky byly spjaty s gestickou malbou pod vlivem skupiny „Neue Wilde“, později reflektoval principy Neo-Dada (zejména Yves Klein) v syntéze se symbolickými znaky minulých kultur i aktuální současnosti. Následně se hlavním těžištěm jeho tvorby stala oblast nových médií (video art) a filmu. V letech 2009-2010 navázal na své malířské východisko a dále rozpracoval svou teorii „Neo-Symbolismu“. V dílech komponuje vrstvy záznamů, znaků, symbolů jako stop lidské civilizace do obrazového celku tak, aby výsledný účin odpovídal jeho umělecké percepci a emocionálnímu prožívání. Využívá sedimentů kulturní historie lidstva (pravěk – figurální nástěnné malby z jeskyní Altamira, Lascaux; starověk – egyptské hieroglyfy; judaismus, islám) ve spojitosti s novodobými symboly, logy, značkami, slogany, které někdy přetváří a naplňuje novými obsahy. Inspiruje ho obrovská dostupnost vizuálních znaků a „slovníků“ na internetu. Laboruje s myšlenkou, že každý znak vypovídá o kulturním prostředí a době, je nositelem paměti, ale zároveň působí jako nezávislá, odosobněná struktura. Saudek ve svých obrazech ustavuje zvláštní souvztažnosti, kontaminuje minulost přítomností. Na realizaci skic používá výstupů z počítače, při tvorbě finálního díla klade důraz na fyzický kontakt s plátnem a barvou. Svým subtilním, ale jasně vyprofilovaným uměleckým projevem se řadí k tendencím, které čerpají z postmoderní estetiky a přinášejí smíření v propojení kontrastů. V obraze „Vztahy I“ kombinuje primitivní kresby „Cave – art“ z jeskyně Lascaux s novodobou, vtipně upravenou informační značkou a s logem Hello Kitty, které ve všech podobách zaplavuje komerční trh po celém světě. Saudek konfrontuje negativní posuny manipulovaného vnímání lidí v globalizovaném světě a dávné kultovní rituály, které vyjadřovaly to, co hýbe duší a naplňovalo člověka náboženskými pocity. Dadaistická kresba citrónů z roku 1923 ho inspirovala ke kompozici „Citro – Dada“, ve smyslu nekonečné řady banálních sdělení. V obraze „Heuro“ využívá egyptské hieroglyfy pro vystavení účtu, jehož hodnota je vyčíslena ve výtvarně transformovaném znaku Euro. Autor pojednává pozadí pláten symbolistními dekory, jemně ho koloristicky vypointovává, evokuje vynořování archeologických pamětí, vzdálené historie.

V roce 2011, ve snaze o větší stylizaci, svůj umělecký přístup konceptualizuje, zakládá ho na „surfování“ po síti, výstupech z webu, na frekvenci priorit uživatelů sítě pro jednotlivé symboly a archetypy. Důležité pro něj nejsou individuality, ale vnímání zmanipulované konzumní masmediální společnosti, kterou s jejími preferencemi staví do role dobového „filtru“ a tím spolutvůrce konceptu. Sám pak vlastní senzualitou a ratiem výstupy koriguje a zpracovává do formy esteticky působivé „koláže“, v níž symboly transponuje do maximální zkratky. Novodobé symboly rezonují se stejnou intenzitou jako hieroglyfy. Ač obrazy působí „serigrafickým“ dojmem a mohly by být vytvořeny jakýmkoli médiem, jsou výsledkem tvůrčího nadšení a radosti z možnosti dát průchod své tvůrčí vizi, předstoupit před bílé plátno, cítit vůni barev a štětci se ho dotýkat. Saudkova paleta se vyznačuje barevnou škálou redukovanou na dva až tři tóny, někdy jemně laděné, jindy kontrastní. Obrazy z roku 2011 se člení do několika koloristicky a tématicky diferenciovaných cyklů. V modré sérii ztvárňuje autor tragicky zemřelé „hrdiny“ (Heath Ledger v roli Jokera, James Dean, Ježíš). V oranžové a béžové sérii zpracovává dívčí sny (Marilyn Monroe, „Úča“), optimistické vize (Kabala) nebo morality („Jesus“). David Saudek svým subtilním, ale jasně vyprofilovaným uměleckým přístupem vytváří nový symbolický jazyk, harmonizující elementy, které se dosud jevily jako nespojitelné.

Rea Michalová