TZ: Reiner Packeiser

Reiner Packeiser: Rendez–vous s Marií Callas / MMB / Brno / 14. 8. – 13. 9. 2009

Reiner Packeiser, jehož tvorbu představujeme brněnskému publiku v rámci několikaleté reciproční výstavní činnosti Muzea města Brna s německými umělci, je představitelem umělecké generace středního věku.

V jeho tvorbě se navzájem prolínají mnohá média – malba, instalace, herecká profese, performance a videoprojekce.

Reiner Packeiser studoval na umělecké škole v Kolíně nad Rýnem, kde ho ovlivnily dvě významné osobnosti německého poválečného umění – Jörg Immendorff a Stefan Wewerka.

K nim můžeme přiřadit také vliv Josepha Beuyse a jeho svobodné pojetí umělecké tvorby.

Rané Packeiserovo dílo navazuje na tradice německé moderny – je expresivní a bezprostřední, pracuje s bohatými barevnými strukturami, po obsahové stránce nastavuje kritickou tvář soudobým poměrům v Německu. Umělec se věnoval několik let po studiích v Kolíně nad Rýnem herectví a scénografii. Tyto své dovednosti, které od počátku využíval při mnoha performancích v ulicích Kolína a v Basileji, v současnosti zúročil při vytváření videoprojekcí, v nichž pracuje s vlastní osobou jako s vizuálním médiem.

Od roku 2003 začal řezat tzv. COLORCUTS – plošné portréty – siluety hlav světově proslulých umělců, jejichž povrch pojednává v strukturovaných vrstvách akrylovými barvami. Plochy „veristických“ siluet hlav jsou pojaty subjektivní abstraktní malbou, jíž Packeiser vyjadřuje své pocity a vazby ke ztvárněné osobnosti (Romy Schneider, Maria Callas, James Lee Byars, Joseph Beuys, Pablo Picasso a vlastní portréty, v průběhu let 2005–2009).

Důležitým momentem Packeiserovy tvorby je samotná instalace. Díla v prostoru, barva a světlo, někdy zvuk, jsou rovnoprávnými elementy při vytváření výstav. Významným tvůrčím principem se stává série, zmnožení portrétů na ploše zdi vedle sebe nebo pod sebou (8 portrétů Lee Byarse, 27 Josepha Beuyse, 7 Pabla Picassa, 16 autoportrétů apod.). Princip série, který zavedl ve větším měřítku ve druhé polovině 20. století Andy Warhol, užívá jako jednu z výrazových možností instalace také Reiner Packeiser. Na rytmizaci a opakování obrazů jsou založeny také malířovy videoprojekce, k jejichž celkovému působení přispívá i hudební a zvuková produkce. V klipu Rendez-vous s Marií Callas (2008) střídá umělec video a zvukový záznam umělkyně zpívající árii z opery Carmen s vlastními hereckými vstupy.

Pokud bychom se zamysleli nad proměnami tvorby Reinera Packeisera, pozorujeme v jeho počátcích malíře se smyslem pro kvalitu barev a bezprostřední malířské vyjádření. V posledních pěti letech váže svůj malířský projev – lyrickou a expresivní abstrakci – do přesných siluet hlav známých osobností. Tím jako by kombinoval principy pop-artu s abstraktní malbou. Série řazení hlav v různých rastrech na zdi posunují jejich funkci do roviny ryze estetické až ornamentální. Toto čisté výtvarné řešení podtrhuje i instalace založená na barevné ploše stěn, efektů osvětlení a střídání tvarů v pravidelných sériích.