Krajinomalba v českém umění 19. století / NG + Městské muzeum a galerie Hlinsko / Hlinsko / 27. 6. – 6. 9. 2009

Pro jubilejní 50. ročník Výtvarného Hlinecka připravila Národní galerie v Praze ve spolupráci s Městským muzeem a galerií Hlinsko reprezentativní expozici Krajinomalby v českém umění 19. století. Výstava proběhne ve všech prostorách Městského muzea a galerie v Hlinsku a představí více než sto vybraných děl z Národní galerie v Praze i ze soukromých sbírek. Jako každoročně bude doplněna katalogem, který blíže připomene také minulé ročníky.

Kvalitou i významem letošní rozsáhlé přehlídky bychom rádi zdůraznili jedinečnost

a závažnost celého projektu výstav Výtvarného Hlinecka, který Národní galerie v Praze a Městské muzeum a galerie Hlinsko již padesát let každoročně připravují. Od první výstavy Karla Lidického v roce 1960 mohli návštěvníci tohoto regionu shlédnout retrospektivy nejvýznamnějších

umělců 19. a 20. století, ale také výstavy, mapující nejrůznější umělecká témata.

Připomeňme jen největší osobnosti, přehlídky jejichž tvorby zde proběhly: Antonína Machka, Augusta Bedřicha Piepenhagena, Josefa Navrátila, Adolfa Kosárka, rodinu Mánesů, Jaroslava Čermáka, Antonína Chittussiho, Julia Mařáka, Václava Brožíka, Antonína Slavíčka, Otakara Lebedu, Františka Kavána, Antonína Hudečka, Jana Preislera, Jindřicha Pruchu, Rudolfa Kremličku, Jana Zrzavého, Václava Špálu, Josefa Čapka nebo Josefa Ladu.

Letošní expozice představí českou krajinomalbu 19 století. Její vývoj bude prezentován v návaznosti na jednotlivé umělecké slohy, ale také se zaměřením na význam dvou ateliérů pražské Akademie, Haushoferova a Mařákova, z nichž vzešly největší postavy českého krajinářství 19. století. V úvodu připomeneme pozdně klasicistní tvorbu Františka Xavera Procházky, Karla Postla a Ludvíka Kohla, preromantismus bude vedle Augusta Bedřicha Piepenhagena zastoupen díly Antonína Mánesa a Josefa Navrátila. Vysoká umělecká úroveň krajinářské školy na pražské Akademii pod vedením Antonína Mánesa pokračovala i za řízení Maximiliana Haushofera, z jehož ateliéru vyšla vynikající generace romantických krajinářů v čele s Adolfem Kosárkem, Aloisem Bubákem, Bedřichem Havránkem, Hugo Ullikem a dalšími. Neopomeneme ani krajináře realisty Soběslava Hippolyta Pinkase, Wilhelma Riedela a Antonína Chittussiho, jež byli zásadním způsobem ovlivněni francouzskou plenérovou krajinomalbou. Také pozdní romantismus Julia Mářáka zde bude mít své místo, stejně jako výsledky jeho pedagogické práce v krajinářském ateliér na pražské Akademii. V malířské tvorbě jeho žáků – Antonína Slavíčka, Otakara Lebedy, Bohuslava Dvořáka, Františka Kavána, Aloise Kalvody a dalších vyvrcholila realistická tradice české krajinomalby. Vedle tvorby nejvýznamnějších autorů připomeneme i díla méně známých osobností, jež dokreslují obrovskou šíři

a rozmanitost našeho krajinářství a tvoří dnes neodmyslitelnou součást celkové koncepce české krajinomalby 19. století.