TZ: Miroslav Hucek

Miroslav Hucek: Retrospektiva, Národní muzeum fotografie, Jindřichův Hradec, 14. 6. – 1. 11. 2009

Miroslav Hucek patří k legendám české humanistické fotografické školy. Průřez jeho černobílou tvorbou lze považovat za přehlednou učebnici reportážní fotografie. Do veřejného povědomí vstoupil počátkem šedesátých let, kdy začaly velké změny na hudební scéně, vznikala divadla malých forem, jazzové kluby, konaly se večery poezie. Mladí lidé se bouřili proti předválečné generaci, život dostával netušenou dynamiku.

V roce 1960 začal Hucek spolupracovat s obrazovým týdeníkem Mladý svět a v roce 1962 se stal jeho fotoreportérem. Svůj fotografický projev formoval v práci pro tisk, kde byly fotografie předkládány jako aktuální zprávy. Hucek ale není dokumentaristou v pravém slova smyslu. Nevyhledával pro své záběry atraktivní prostředí, ale hledal projevy lidství, o nichž vypovídal prostřednictvím tisku. Nechápal fotografii jako estetický cíl, ale spíše jako sdělení o předkládané myšlence a estetika obrazu byla jeho samozřejmou součástí. Osobně prožité svědectví doby a jeho zobrazení je to, čím Hucek získal důvěru a přízeň veřejnosti. Jeho fotografie jsou smysluplnou konceptuální výpovědí. Vypráví-li o lidech, pak nerozlišuje mezi Čechy a lidmi z jiných částí světa. Vypráví o člověku jako takovém, o jeho vnitřní kráse i o jeho starostech.

Pod tlakem politických přeměn odešel Hucek po roce 1975 ze sféry tisku do svobodného povolání. Fotografii však neopustil, jen se poněkud vytratil z povědomí mladé generace. Po odchodu z Mladého světa začal pracovat na větších celcích, které představoval na výstavách nebo v publikacích.

Vznikaly cykly jako například Takoví jsme byli?, Vesnice, Jak chutná polibek, Všude žijí lidé, U nás ve Zbraslavi, Otec v rodině a jiné. V současnosti pracuje na tématu stavby pražského vnějšího dopravního okruhu s názvem Lahovická niva.

Za uplynulých padesát let měl Miroslav Hucek více než 50 samostatných výstav a účastnil se celé řady výstav kolektivních. Fotograficky spolupracoval na šesti filmech, ve spolupráci s architekty vytvořil fotografie pro interiéry. Je autorem několika samostatných publikací a spolupracoval na více než 50 dalších knihách. Jeho fotografie byly publikovány v časopisech Mladý svět (1960–1975), Magazín Mladé fronty (1973–1984), Revue Fotografie, Československá fotografie, Taneční hudba a jazz, Plamen, Dialog a dalších. Fotografie Miroslava Hucka jsou zastoupeny ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, v Moravské galerii v Brně, v Bibliothéque Nationale v Paříži, ve Sbírce Svazu českých fotografů v Praze, ve Sbírce Syndikátu novinářů, v Městském muzeu v Benešově a v řadě soukromých sbírek.

Ve své retrospektivě představuje přehled své černobílé tvorby od roku 1957 do roku 2009.