TZ: Václav Bláha

Václav Bláha: Knižní grafika, Galerie VŠUP, Praha, 6. - 25. 3. 2009

Nejvýznamnější grafické práce z knižní tvorby Václava Bláhy budou prezentovány veřejnosti v souhrnné retrospektivní výstavě ve dnech 6. - 25. března 2009 v Galerii Vysoké školy uměleckoprůmyslové (nám. Jana Palacha 80, Praha 1 / otevřeno pondělí - sobota, 10 - 18 hodin). Vernisáž výstavy za účasti autora prací a kurátora výstavy se uskuteční 5. března 2009 v 17 hodin.

„Výstavní síň Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze čas od času připomíná tvorbu a působení svých významných pedagogů, jako tomu bylo u Františka Muziky nebo je tomu u připravované výstavy Josefa Kaplického, a připomíná i významné osobnosti, které touto školou prošly. Také tato výstava prezentuje výtvarníka, Václava Bláhu, který na VŠUP studoval v období od roku 1946, a to v ateliéru Karla Svolinského," uvádí své záměry kurátor výstavy PhDr. Jan Rous.

Výstava mapuje tvorbu Václava Bláhy za období posledních padesáti let. Jeho umělecká cesta začala v poválečném období, kdy Bláha studoval na Officina Pragensis, zaměřené zejména na knižní tvorbu. Jeho inspirací zde byl Jaroslav Šváb, jehož tvorba představovala v grafickém designu linii, která vytvářela určitý protipól avantgardě. Jako knižní grafik zdůrazňoval výtvarný výraz, odkazující přes hranici tehdejšího funkcionalistického designu k volné tvorbě, práci s kresbou, uvolněnou barvu a ilustraci, která více pracovala s příběhem než s abstraktním znakem. Z těch, kteří se ke Švábově pojetí knihy a ilustrace hlásili, patřili vedle Václava Bláhy např. Libor Fára nebo Helena Zmatlíková.

Dalším impulsem pro jeho práci se však stalo zmíněné studium v ateliéru Karla Svolinského na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Zde Bláha prohloubil svůj vztah ke kresbě jako k jedinečnému výrazovému prostředku. Ve své knižní tvorbě jí ovšem dal velice osobitou podobu, která se od Švábovy grafičnosti nebo Svolinského ilustrativní lyričnosti výrazně odlišuje. Během studia už pracoval pro nakladatelství Václava Petra, kde navrhoval nejen úpravy knih a propagačních prospektů, literární sborníky nastupující básnické generace Ohnice, ale zároveň vypravil ilustračně řadu knih pro děti.

V následujícím období Václav Bláha spolupracoval v nakladatelství krásné literatury, SNKLU, dědice někdejšího Fromkova Odeonu, kde vytvořil rozsáhlou edici Plamen, v níž vyšlo kolem osmdesáti titulů (mezi nimi i velká jména moderní poesie: Ginsberg, Pavese, Ferlinghetti, Popa, Pasternak, Thomas). Edice byla postavena v podstatě na proměně struktury barevných linií a jednoduché, převážně autorské typografie obálky a titulu a na střídmé typografii knihy.

V období kulturní krize se v 70. letech nabídky kvalitní tvůrčí práce ještě více zužují. Autor v dobu pracuje pro bratislavské nakladatelství Tatran, pro Klub čtenářů Odeonu a pracuje na mnohasvazkové výtvarně výrazné edici spisů Bertolta Brechta v překladech L. Kundery. „Téměř symbolicky se Bláhova tvorba završuje vlastní soukromou edicí Hoštění, o níž autor mluví jako o edici vyhoštěných," doplňuje kurátor. Ve zmenšené míře se tvorba Václava Bláhy objevuje i v novém tisíciletí. Kurátor výstavy: PhDr. Jan Rous