TZ: Jan Smetana

Jan Smetana: Souborná výstava, AJG: Wortnerův dům, České Budějovice, 29. 1. - 15. 3. 2009

Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou připravuje v termínu od 29. ledna do 15. března 2009 soubornou výstavu umělce a pedagoga Jana Smetany. Výběr tohoto autora není náhodný. Rok 2008 se nesl mimo jiné hned ve znamení dvou výročí - 90. výročí umělcova narození a 10. výročí jeho smrti.

První malířské pokusy uskutečnil již v páté třídě reálky. Ve svém snažení pokračoval i nadále, avšak 17. listopadu 1939 byl zatčen gestapem a uvězněn v Sachsenhausenu až do 20. dubna 1940. Jan Smetana byl velice talentovaný umělec, o čemž mimo jiné svědčí jeho členství v uměleckém sdružení Skupina 42, jejímž nejmladším členem byl. Skupina 42 (členy byli například Stanislav Gross, František Hudeček, Kamil Lhoták, Jiří Kolář, Jiří Kotalík atd.) byla jednou z rozhodujících veličin umělecké tvorby v období druhé světové války a značně též ovlivnila poválečný vývoj moderního výtvarného umění. Právě ve Smetanově ateliéru se tito spříznění umělci a teoretici rozhodli skupinu 27.11. 1942 založit. Na první výstavě Skupiny 42, která se konala v roce 1943 v Topičově salonu, vystavil překvapivě vyzrálý soubor jedenácti obrazů. Inspirací k jeho prvním dílům byla pražská zákoutí, jako Strahov, Michle, Dejvice, Břevnov, Štvanice, Petřín a další.
 

Po válce se v jeho tvorbě objevují motivy z Paříže, kterou navštívil v létě 1946 v souvislosti s účastí na výstavě Art tchécoslovaque, mapující mladé české umění z dob války. V padesátých letech se mu podařilo podniknout několik cest po Asii a Africe a snad i zážitky z těchto zemí ovlivnily proměnu v jeho tvorbě a oživení barevnosti obrazů. Svou první samostatnou výstavu uspořádal v r. 1948 v pražském Topičově salonu. Po ukončení činnosti Skupiny 42 se obrátil malíř od městských motivů ke krajině a to jej přivedlo postupně k přírodě jako takové, k prozkoumávání a zachycování jejích vnitřních i vnějších projevů, k meditaci nad vzájemnou interakcí přírody a člověka. Jan Smetana ovšem nebyl jen vynikajícím umělcem, ale též zasloužilým pedagogem. Nejdříve působil na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, v roce 1967 se stal vedoucím speciálního ateliéru pro figurální a krajinářskou malbu na Akademii výtvarných umění v Praze a r. 1968 jmenován řádným profesorem. Na Akademii výtvarných umění setrval řadu let (do r. 1983) a pod jeho vedením vyzrávala řada známých výtvarníků české moderní scény, jako například Antonín Kroča, Richard Konvička, Blanka Kadečková, Vladimír Kokolia, Ivan Komárek, Milan Chabera a mnoho dalších. Výstava si klade jednak za cíl připomenout životní výročí tohoto stěžejního autora českého výtvarného umění, ale také poskytnout divákům zřejmě největší a nejucelenější soubor celé autorovy tvorby po jeho smrti. Důraz bude také kladen na závěrečné období umělcova díla, neboť tyto artefakty nebyly ještě prakticky ve větším měřítku prezentovány. Hynek Rulíšek