Bacon podle Kundery

Milan Kundera nejenže neposkytuje interview, ale jen výjimečně je též ochoten vzít na sebe roli komentátora či esejisty. Londýnská Tate Gallery jej nicméně přesvědčila, aby u příležitosti retrospektivy Francise Bacona do galerijního časopisu přispěl úvahou o díle tohoto malíře.

Kundera se ve svém článku (v anglickém znění je k přečtení na stránkách galerie) zabývá vztahem Baconova díla k tvorbě Samuela Becketta a Williama Shakespeara, nakonec ale přece jen hovoří především o vlastním čtení Baconových obrazů, potažmo o své vlastní tvorbě. „Když jeden umělec hovoří o druhém, vždy hovoří (nepřímo a oklikami) o sobě," konstatuje v úvodu článku.

Nepřekvapí pak, že na Baconových obrazech Kunderu nejvíce oslovuje malířova schopnost demaskovat nahodilost lidské existence: "Pro pocit, který tyto obrazy vyvolávají, neexistuje správné slovo. Nevzbuzují děs, kterým reagujeme  na šílenosti historie, mučení, perzekuci, válku, masakry, utrpení. Ne. Tohle je jiný typ děsu: Vychází z náhodné povahy lidského těla, odhalené nám naráz malířem."