Artalk.cz

TZ: Julius Reichel

Julius Reichel / Evolution = Evoluce / New = Nový… / kurátor: Jiří Ptáček / Galerie Dole / Ostrava / 6. 11. – 12. 12. 2018

#rightwing #artcolor #contemporary #kunst #london #top #newobjective #trillionaire #billionaire #newyork #star #bigstar #abudhabi #bikiny #whitehouse #pink #shadow #new #arts #art #arte #artsy #arty #artistic #artistical #artist #crucial #paint #painter #painting #paintings #painting #colors #colors #colorful #contemporary #contemporaryart #contemporaryartist #contemporarypainting #deepstate #kunsthallle #gallery #galaxy #ufo #fashion #fashionshoes #abstraction #abstractmag #abstractpainting #Gravity #abstractart #artcollectors #artcollector #curators #curatorialpractice #canvas #canvaspainting #bitcoin #blockchain #crypto #krypton #coincase #machinelearning #gender #gendercorrect #society #revolution #burn #never #ever #forever

Křížení obrazu, objektu a textu je pro něj takovou samozřejmostí, že ho není potřeba považovat za jádro Reichelových vizuálních výzkumů. Kdybyste se mu ale předložili dotazník, kde by si měl vybrat, jestli se cítí malířem, sochařem či spisovatelem, patrně by zakroužkoval to první. Pohyb k textu a objektu se u něj vždy odvíjí od problematiky obrazu a malby.

Text v obrazu každopádně uplatňuje tak často, že to provokuje k pátrání po příčině. Někteří se takto dostali k jeho starým graffiti, zajít ovšem můžeme ještě dál, k ještě dávnějšímu (a doživotnímu) zápasu dysgrafika, který si při psaní intenzivně (a bolestně, existenciálně) uvědomuje text jako kód — jako řetězec litý z oceli pravidel, jehož porušením se přeskupuje či anihiluje význam. Své o tom věděli dadaištičtí básníci… a ví o tom i každý jedlík písmenkové polévky. Není však zas až tak přínosné sledovat umělcovy produktivní dysfunkce, také ony jsou pouze biosem, na kterém běží Reichelův operační systém. Při dvojhře s textem a písmem (záznamem a nositelem záznamu) odpojuje jedno od druhého, pro písmo hledá pomezí s kresebným gestem coby záznamem tělesné existence i dynamizujícím, „oživujícím“ činitelem oné de facto neživé soustavy barevných matérií. V tom všem si dobře rozumí se svým nejbližším a nejčastějším spolupracovníkem Davidem Krňanským, i když své společné výstavy zaměřují úplně jiným směrem.

Reichelův výzkum formy, v jeho případě temperamentní a hektický tvůrčí proces, se nikdy nevzdaluje zostřenému vnímání vnějších podmínek, jimiž je zprohýbáváno pomyslné gravitační pole našich existencí. Naopak, jako by chtěl obsáhnout vše, informační oblaka a civilizační bouře, intuitivně projít zahlceným a přetíženým systémem a proniknout nepřehledností, nahromaděním a přeléváním informací, jejich kódů, vzájemných vazeb i všudypřítomných poruch. Obraz je specifickým prostorem, do jehož inherentních pravidel lze znovu (a znovu) vstoupit, rekonstituovat a demoralizovat ho, vždy však s plnou zodpovědností za postavení umění vůči lidské kultuře, kterou umění nereplikuje, ale rozšiřuje o metaforický reflexivní pattern, její nervovou tkáň, jakkoli stále
intenzivněji signalizující hrozící kolaps (implozi).

Julius Reichel (*1981) žije v Praze. Vystudoval v Ateliéru intermediální konfrontace na pražské UMPRUM. Od roku 2014 pravidelně vystavuje v tandemu s Davidem Krňanským. Po prvním společném vystoupení v plzeňské Galerii Ve středu pokračovali dalšími výstavami v pražských off space — ve Fotograf Gallery (2014/2015), Berlínským modelu (2015), City Surferu (2015) a Galerii 35m2 (2017). Coby členové skupiny Black Hole Generation se zároveň oba podíleli na výstavách v UM Gallery (2015) a v pražské Nevan Contempo (2016). Vloni pak BHG stálo za kolektivními negalerijními eventy Krysí díra. Před dvěma lety Reichel inicioval kolektivní výstavu AABBABBAACBC v Nové galerii v Praze, které se vedle něj a Krňanského zúčastnili Jimena Mendoza, Beáta Alexová a Ladislav Vondrák. Na dvou letošních výstavách Reichel spolupracoval s Namorem Ynrobyvem (White Pearl Gallery, Praha) a s Matyášem Maláčem (Holešovická šachta, Praha). V posledních třech letech stále častěji vystavuje individuálně. Poté, co se představil v českobudějovické Galerii Měsíc ve dne (2016), následovaly jeho výstavy v již jmenované Nové galerii (2017), v GAVU Cheb a v Galerii NoD (obě 2018). Pracemi byl zastoupen na přehlídkách Černý koně v brněnské Adam Gallery a Generation Smart v Galerii NTK v Praze (obě 2015), anebo na jednom z Dočasných depozitářů v ostravské PLATO mapujícího současnou českou a polskou kresbu (2017).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *