Výstava přibližuje bytovou politiku první republiky

17. 10. 2018ČTK Infoservis

Výstava Jak jsme chtěli bydlet v Galerii Jaroslava Fragnera (GJF) představuje hlavní úskalí a fenomény spojené s československou bytovou politikou v letech 1918 až 1938. Připojuje se tím k oslavám 100. výročí české státnosti a zároveň se snaží předložit kritický pohled a představit problémy dané doby. Kurátory výstavy jsou Michal Kohout a David Tichý. Informaci dnes ČTK sdělili kurátorka galerie Klára Pučerová a spoluautor expozice Jakub Potůček.

"Výstava připomíná něco zajímavého, zároveň je to výstava kritická. Není to taková ta oslavná výstava, která ukazuje jenom ideální obraz o Československé republice, ale ukazuje také neduhy v oblasti bytové výstavby, které stát, ač se snažil sebevíce, nebyl schopen komplexně vyřešit," uvedl Potůček.

Výstava představuje stěžejní témata spojená s bydlením v prvním republice prostřednictvím několika hlavních okruhů. Předkládá informace o stavebních zákonech, jurisdikci spojenou s podporou bydlení, na příkladu Baťových domků vysvětluje fenomén takzvaného velkého bydlení a ukazuje také experimenty a vzorové stavby ilustrované pomocí modelů. Pozornost věnuje i hledání tzv. bytového minima, které bylo především vlivem hospodářské krize důležitým tématem 30. let, bytové nouzi, provizorním domům a dopadům, které měla tato bytová politika na populaci.

"Výstava je mixem dobových autentických materiálů, jak tištěných, tak filmových. Jsou zde k vidění čtyři sekvence. Jednou z nich je zajímavý časosběrný dokument o výstavbě kolonie Baba, kde se hodně ukazují záběry na nové stavební technologie. Tento snímek není nikde jinde k vidění, získali jsme ho z Národního filmového archivu," řekl Potůček. Součástí výstavy jsou dále bannery a ukázky tiskovin, časopisů či reklamních letáků, které bezprostředně s prvorepublikovým bydlením souvisí.

Návštěvníci si na podlaze výstavy mohou prohlédnout půdorysy dvou ukázkových bytů. "Máme tady prezentovaný jeden z mnoha možných návrhů od architekta Jaroslava Žáka, který vznikl jako skica na ubrousku. Druhým je půdorys architekta Františka Alberta Libri, který je jedním z nejtypičtějších bytů na toto téma," uvedl Potůček. Dodal, že první z náčrtů reprezentuje bytové minimum, které v první republice činilo devět metrů čtverečních.

Potůček spatřuje v expozici i paralelu se současným stavem. "Výstava se trochu blíží současné době. V minulosti je ale vidět, že stát budoval a podporoval, kdežto dneska v podstatně obecní a státní bytová výstavba vůbec neexistuje. Doufáme, že to může přispět k nějakému impulsu k otevření diskuse, k zamyšlení se, jak se podobnými problémy v dnešní době zabývat," dodal.

Organizátory výstavy, která potrvá do 18. listopadu, jsou ministerstvo pro místní rozvoj a Fakulta architektury ČVUT.

ČTK | Jakékoliv publikování nebo další šíření obsahu České tiskové kanceláře je bez písemného souhlasu Artalk z.s. zakázáno. ©ČTK