Artalk.cz

TZ: Pavel Trnka, Marie Ladrová

Marie Ladrová, Pavel Trnka / Salis Succus / kurátor: Vladimír Merta / Studio Bubec / Praha / 22.9.- 17.10.2018

Marie Ladrová (*11.9.1981)

2006-2012 AVU, Intermediální škola Milana Knížáka

2009-2010 stáž FAMU, katedra režie

1997-2001 SUPŠ, Český Krumlov, obor kamenosochařství

Přírodní barviva na bavlněném papíře, přírodní barviva na hedvábí.

Použité rostliny: Černý bez- modrá, šedá, zelená,

Mořena barvířská – žlutá, oranžová

Kurkuma – žlutá

Šafrán – žlutá

Červec nopálový – fialová, červená

Listy a slupky ořechu – hnědá

Rostliny ke mně promlouvají a zvláště ty, které zpracovávám pro jejich barvu. Tato přírodní barviva mají moc, jsem u toho, jak vznikají a ony samy mě navádí a ukazují cestu. Tento proces je hluboký, je zapotřebí něco znát, najít a studovat. Děje se to přirozeně a s radostí, jelikož, když se člověk na cestu vydá, nezbývá než po ni jít. Vše začíná studiem-studií. Zaznamenáváním podob krajin a hub získávám lepší spojení se zemí a lépe rozumím tomu, co mě obklopuje- je mi nejmilejší -venku. Uvnitř maluji velké formáty, to co se v paměti usadí, to důležité. Sediment reality, koagulace, putrefakce,destilace, sublimace, fixace…..

Modrá recept:

Vezmi bobule černého bezu, svař je, rozmixuj a přeceď přes plátno. Přidej trocha kamence a modré skalice.

Čerň „nigredo“, je počátečním stavem, který je buď od počátku přítomný jako vlastnost „prvotní látky“ (prima materia), chaosu nebo „nerozlišené, chaotické hmoty“ (massaconfusa), nebo jej navodí rozdělení (solutio [rozpouštění], divisio [oddělování] či putrefactio [shnití]) elementů. Jestliže se stav rozdělení předpokládá, jak se to příležitostně objevuje, pak se provádí sjednocení protikladů připodobněné ke spojení mužského a ženského elementu (coniugium [sňatek], matrimonium [manželství], coniunctio [sjednocen, spojení], coitus [obcování]). Pak nastává smrt produktu spojení (mortificatio [umrtvení], calcinatio [zpopelnění], putrefactio [shnití]) s odpovídajícím černáním. Z „nigreda“ vede omytí (ablutio, baptisma) buď přímo ke zbělení, nebo se ve smrti uniknuvší duše (anima) opět sjednotí s mrtvým tělem, což vede k jeho oživení, nebo je množství barev (omnescolores, caudapavonis [paví chvost]) přechodem k jedné, bílé barvě, která všechny barvy obsahuje. Tím je dosaženo prvního hlavního cíle procesu, jímž je „albedo“ (zbělení), „tinctura alba“ (bílá tinktura), „terra alba foliata“ (bílá listnatá země), „lapisalbus“ (bílí kámen) atd., jejž mnozí vychvalují tak vysoko, jako už by bylo dosaženo cíle vůbec. Je to stříbrný nebo měsíční stav, který však má být stupňován až ke stavu slunečnímu. „Zbělení“ (albedo) je do jisté míry svítáním; ale teprve „rubedo“ (červenání, rudnutí) je východem slunce. Přechod k „rubedu“tvoří žloutnutím (citrinitas), které je později vynecháváno, jak jsem zmínil. Pak vzniká „rubedo“přímo z „albeda“ stupňováním ohně na nejvyšší stupeň. Bílí a červený prvek jsou královna a král, kteří rovněž v této fázi mohou slavit svou „chemickou svatbu“ (nuptiaechymicae).

Pavel Trnka (*6.2 1981)

od 2008 / Fakulta (dříve Ústav) umění a designu ZČU v Plzni, odborný asistent

2009 / Ústav umění a designu ZČU v Plzni, obor Ilustrace a grafický design (MgA.)

2008 / Fakulta pedagogická ZČU v Plzni, Učitelství odborných uměleckých předmětů pro SŠ (Mgr.)

2006 / Ústav umění a designu ZČU v Plzni, obor Mediální a didaktická ilustrace (BcA.)

„List papíru nemůže ani zemřít. Když list papíru spálíte, vidíte, že se promění v dým, páru, popel a teplo. List papíru trvá v jiné podobě. Říci, že když se něco rozložilo, již z toho nic nezbývá, je mylný názor, nazývaný názor dokonalého zániku.“ Takto poutavě vyjádřil pomíjivost vietnamský buddhistický mnich a mírový aktivista Thich Nhat Hanh.

Dalo by se říct, že právě pomíjivost je téma, kterým se nyní v tvorbě zabývám. Již od svých studií na vysoké škole se zabývám kresbou uhlem. Bohatost odstínů, ale i výrazových možností tohoto materiálu mne stále fascinuje. Můj zájem o čínskou tušovou malbu stále prohlubuje mou snahu vyjádřit barevnost a hloubku pomocí uhlu či tuše. Nyní se pokouším kresbu uhlem či tuší doplnit o barevné plochy, nebo akcenty. Velice inspirativní je pro mne také pravěká jeskynní malba, především svoji omezenou, přesto působivou barevností. Rád experimentuji a využívám materiály jako je popel, saze, rez, měděnka, barevné hlinky apod. Právě tyto materiály mne zajímají svou podstatou pomíjivosti. Oxidace, tlení, přírodní procesy dávají materiálům další rozměr, není to jen rozpad, zánik.

Celá započatá série kreseb přirozeně navazuje a rozvíjí téma krajiny, které zobrazuji již několikátý rok. Nyní vznikají kresby vraků, ale také stále v abstraktnější formě motivy měst, či městských zákoutí, architektury, nebo industriální či přírodní krajiny.

******

„Mars tají vodu seč může, svítí železem, v těchto dnech se k tomu tváří ohromně, jakoby zval na kovový mejdan. Naopak toho roku houby vyčkávají velikých událostí, napínají nás, co je rádi sbíráme, abychom lépe pochopili jejich smysl. Když pradávno rostly houby na ostatních planetách jako po dešti, neskrývaly ani trochu že mají duši a spolu se železem, které taky neskrývalo, že má duši a že má taky rozum, pořádali večírky až do rána. Kdo ví, jestli spolu nepořádali výstavy podobně, jako Marie s Pavlem na konci tohoto léta.

Má se za to, že dříve tu byly anorganické prvky, z nichž za příhodných podmínek vznikaly organizmy. Pokud tomu tak bylo kdysi, pak tomu tak je i dnes na konci léta, kdy si můžeme užít spojení tvorby Marie Ladrové a Pavla Trnky na inspirativní výstavě.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *