Artalk.cz

denní tisk 13. – 19. 8. 2018

V novém vydání časopisu Respekt z pondělí 13. 8. vyšla recenze Karolíny Vránkové na knihu Kláry Brůhové Pražské vize: fantastické stavby, které nikdy nevznikly. Kniha shrnuje nerealizované stavební projekty na území hlavního města z období konce 19. století po druhou světovou válku. Vránková oceňuje především to, že kniha ukazuje stálou aktuálnost některých problémů moderní městské zástavby, a naopak vytýká, že se autorka nepokusila o vlastní interpretaci zjištěných faktů.

V rámci oslavy tzv. „osmičkových výročí“, které si letos Česká republika připomíná, přichází tento měsíc řada na výročí 50 let od okupace vojsky Varšavské smlouvy. Tomuto výročí se věnuje i řada výstav, včetně té na Staroměstské radnici, kterou pro deník Právo 13. 8. zrecenzoval Jan Šída. Výstava zprostředkovává fotografie zachycující události od okupace po vítězství hokejistů ČSSR nad týmem SSSR v roce 1969 a k jejich působivosti podle Šídy značně přispívá i prostor, v němž jsou vystavené. „Kromě jedné práce jsou všechna díla černobílá a v gotickém interiéru Křížové chodby a Rytířského sálu působí velmi vážně až ponuře. (…) Budova radnice je navíc zmrzačená předešlou německou okupací (…).“

Lucie Fialová v deníku Právo přinesla 13. 8. informace o plánech na rekonstrukci Čapkovy vily v pražských Vinohradech. U příležitosti speciální prohlídky, která proběhla minulý týden, přiblížil budoucnost vily místostarosta Prahy 10 Tomáš Pek. Cílem je upravit interiér tak, aby co nejvíce odpovídal období, kdy Karel Čapek vilu obýval. Opravné práce by měly být zahájeny příští rok a trvat maximálně dva roky.

Na garáži úřadu Prahy 3 mohou lidé vidět jednu z plastik miminka od Davida Černého. Michaela Lišková v Pražském deníku ze 14. 8. přibližuje historii této sochy, jelikož je spjata s úplným počátkem „miminkovského“ projektu – poté, co Praha 3 oslovila Davida Černého pro projekt revitalizace vrchu Vítkov, koupila od něj do své galerie i polystyreno-sádrový model, podle kterého byla miminka zhotovena. Ten byl posléze vyměněn za pravou plastiku.

Město Plzeň plánuje v rámci připomínky výročí okupace sérii přednášek, promítání i výstav, do níž se zapojí i Západočeská galerie v Plzni komentovanou prohlídkou výstavy Anatomie skoku do prázdna. Připomínkové akce budou klást důraz na lokální události, například sebeupálení Josefa Hlavatého nebo demonstraci při oslavách osvobození města 5. května. Informace přinesl Jan Vitinger 14. 8. v Mladé frontě DNES. O podrobnostech pietního happeningu pod vedením bývalého vedoucího katedry fotografie FAMU Jaroslava Bárty informovala tentýž den regionální mutace Mf DNES.

Ve středu 15. 8. vyšla v deníku Právo recenze Jana Šídy na retrospektivní výstavu fotografií Adolfa Ziky v pražském Mánesu. Podle Šídy by výstava mohla představovat důstojnou tečku za kariérou tohoto umělce. Skvělému působení děl napomáhá i volba místa, v němž se snoubí tradice i genius loci.

Bohumil Brejžek představil čtenářům v Mladé frontě DNES 15. 8. projekt přestavby Uhelného mlýna a kotelny v Libčicích nad Vltavou. Autor architektonického návrhu, Patrik Hoffman, získal za rekonstrukci několik ocenění, včetně Grand Prix architektů 2013. Budova, která nebyla dlouhodobě používaná a navíc byla poškozená při povodních v roce 2002, se jeho zásahem proměnila na živé kulturní centrum a zároveň zůstala zachována původní industriální architektura.

Na Brejžkův článek navazuje krátký rozhovor s galeristkou Andreou Hoffman Nečasovou. „Od samého počátku „druhého“ života kotelny považujeme za úplně rovnocenný doplněk nezbytných komerčních projektů využití pro komunitní účely a živé umění.“

V novém vydání časopisu Reflex z 16. 8. Marek Gregor shrnuje letošní mikulovské sympozium. Jednalo se o 25. ročník a podle vyjádření kurátora Libora Lípy se jednalo o doposud nejharmoničtější ročník. Díla, která během pětitýdenního pobytu vybraných umělců vznikla, si mohou návštěvníci prohlídnout na výstavě na mikulovském zámku do konce října.

Chebská galerie GAVU se chystá na nákup nových uměleckých děl, píše Barbora Šmudlová v regionální mutaci Mladé fronty DNES z pátku 17. srpna. Nejdražší položkou na seznamu děl je Ironický pomník Stanislava Kolíbala, dále má galerie zájem například o videoinstalaci Terezy Velíkové nebo olejomalbu Autoportrét Josefa Žáčka. Sedmdesát procent finančních nákladů pokryjí dotace, třicet procent získala galerie od svého provozovatele, Karlovarského kraje.

Kristýna Čtvrtlíková seznámila 17. 8. čtenáře přílohy deníku Právo Víkend s novou expozicí Galerie výtvarného umění v Chebu, zaměřené na design let 1958 – 1989. Expozice nese označení Retromuseum Cheb a nachází se v Schillerově domě, který galerie pro účely muzea získala v roce 2014. „Promyšlená expozice Retromusea Cheb se designu 60. až 80. let věnuje uceleně. Na poměrně malém prostoru uvidíte velké množství exponátů s bohatými popisky, autentické interiéry typických pokojů jsou propracované do nejmenších detailů.“ chválí výstavu Čtvrtlíková.

Historii Galerie Sýpka představil 17. 8. čtenářům Lidových novin Jiří Machalický. Jak název napovídá, galerie sídlí v prostorách bývalé barokní sýpky, kterou zakladatelé galerie, Jan a Irena Velkovi, koupili již v roce 1985, aby zabránili jejímu zboření. Činnost galerie byla zahájena na jaře 1990 a již od začátku byl její výstavní rozsah velmi široký – vystavovali a stále zde vystavují jak začínající, tak již etablovaní umělci, z domácího i zahraničního prostředí.

Betlém v Novém lese u Kuksu si letos připomíná 300 let od započetí prvních prací na tomto monumentálním sochařském díle. Leoš Pryšinger, který dlouhodobě usiluje o záchranu soch, v rámci tohoto výročí připravil happening, který rekonstruuje skutečné události a přibližuje veřejnosti okolnosti vzniku Braunova Betléma. Happening se odehrál v sobotu 18. 8., což je i den, kdy se informace o něm objevila na stránkách Mladé fronty DNES. Zprávu přinesl Tomáš Plecháč.

Zdeněk Lukeš se 18. 8. v příloze Orientace – Architektura Lidových novin zabývá uměleckými intervencemi do městského prostoru. V článku se zaměřuje na jižní Čechy a Landscape festival, na díla Michala Trpáka, Antonína Kašpara nebo Jakuba Flejšara.