Artalk.cz

denní tisk 23. – 28. 7. 2018

V pondělním (23. 7.) vydání časopisu Týden vyšel článek Kláry Čikarové o výstavě Hungarian Madness prezentující v Trafo Gallery v Praze pětici maďarských umělců patřících do směru budapešťský horror. „Není to umění, které má pohladit na duši, ale naopak vyvolat zhnusení, odpor, strach a nejistotu. A u otrlého diváka třeba i úsměv – neobvyklé exponáty nepostrádají ani humor, byť hodně černý.“

Jan H. Vitvar napsal do Respektu recenzi výstavy Anatomie skoku do prázdna, jež je k vidění v Západočeské galerii v Plzni. Kurátorka Helena Musilová připravila výstavu mapující československé umění před a po roce 1968 reagující na tehdejší společenské změny. Na závěr článku Vitvar polemizuje s recenzí výstavy od Jana Wollnera (Art + antiques), která se mu zdá příliš benevolentní k totalitárnímu systému.

Pro Respekt napsala Karolína Vránková článek o výstavě hvězdného architekta Santiaga Calatravy, kterou do Domu u Kamenného zvonu přivezla španělská kurátorka Cristina Carrillo de Albornoz. Vránková však připomíná především to, co oslavná výstava zamlčuje – problémy s Calatravovými stavbami, překračování rozpočtů, megalomanství a závady.

V pondělním Právu vyšel text Jana Šídy o výstavě fotografky Niny Bumbálkové v Galerii města Kolína. V dlouhodobém projektu Portrait of London představuje britskou metropoli jako anonymní město plné kontrastů a absurdit. „Právě (…) prvoplánová konfrontace vizuálních plánů vytváří u těchto fotografií zvláštní napětí.“

Úterní (24. 7.) vydání Hospodářských novin nabídlo v rubrice Peníze článek o českém loňském trhu s uměním, kterým protekly rekordní tři miliardy korun. Po velkém hladu po dílech meziválečné avantgardy však nastává obrat, pozornost sběratelů se posouvá k poválečnému i současnému umění. Text vychází z tradiční ročenky webu Art+, nabízí však i představení investičního fondu Pro arte spravující vklady do umění dvěma desítkám akcionářů.

„Úkolem poradce je dát vznikající kolekci kontext, stanovit priority a vytvořit nějakou osobitější linii. Existují jména, která nejsou tolik známá, dají se získat za zajímavé peníze a mohou nakonec být tím nejlepším ve sbírce,“ řekl sběratel Patrik Šimon v rozhovoru pro úterní Hospodářské noviny. Mluvilo se o slabinách českého trhu s uměním, ale i o trendech a strategiích.

Jana Machalická pro úterní Lidové noviny shrnula působení všech polistopadových ministrů kultury. „Diskontinuita na ministerstvu kultury je přímo ďábelská, krátké mise jsou v podstatě k ničemu, návaznost je minimální, pokaždé se začíná od nuly. U mnohých ministrů také bylo dost těžké představit si, že by mohl někdo podat i horší výkon, ale jak se ukazuje, v tomto směru dno neexistuje.“ Nejhorší reputaci si dle Machalické vysloužilo trio Jandák, Besser a Hanáková.

Pro úterní vydání Lidových novin připravil Ivan Adamovič rozhovor s Milanem Grygarem, který vystavuje svá nejnovější díla v Galerii Zdeněk Sklenář. Grygar se dlouhodobě věnuje vztahu hudby a zvuku s prostorem. „Pohyb určuje všechno. Jak hudbu, tak malířství. Pohyb vše spojuje. Hudba vzniká pohybem, výtvarné dílo také. Když pozorujeme výtvarné dílo, čas je neomezený. Hudba je limitovaná časem.“

Středeční (25. 7.) regionální Právo otisklo článek o plánu přesunout pardubickou Východočeskou galerii do Automatických mlýnů. V červenci kraj schválil zadání projektu, v rámci kterého bude pro galerii využita celá hlavní budova mlýnů, kterou kraj právě odkupuje. Vznikne tak několikapodlažní galerie s depozitářem, sálem i zázemím pro výukové programy.

„Letní výtvarný salon 2018 v letošním roce ještě razantněji než loni představí výtvarnou scénu v širší pestrosti a s částečným zahraničním kontextem. Pořadatelé věří, že takto vytvoří příjemnou a obecenstvem tradičně očekávanou přehlídku v instituci s mnohaletými zkušenostmi a tradicí, která zavazuje,“ představily Literární noviny (ve středu 26. 7.) ambiciózní pražskou akci, na které se letos podílí například maďarský umělec Attila Szűcs.

Pro Týdeník Echo (vyšel rovněž ve středu) napsal Jiří Peňáz článek o výstavě Úšklebek století, jež v paláci Kinských Národní galerie představuje práce Jiřího Koláře z roku 1968. Základem přehlídky je tzv. Týdeník 1968, na šest desítek děl vznikajících v celém průběhu roku. „Neuměl kreslit, neměl konvenční výtvarný talent, ale měl představu, jak se vyjádřit a co od umění chtít.“

V pražské Leica Gallery vystavuje americký fotograf Alex Webb. Podle Radima Kopáče píšícího pro čtvrteční Lidové noviny by mu na jednu stranu slušel větší prostor nabízející plnohodnotnou retrospektivu, na druhou jsou však jeho fotografie natolik výpravné, že se na ně dá dívat desítky minut jako na filmové dílo.

V pátek 27. 7.  vyšel v Hospodářských novinách článek lákající na výstavu z fotografické sbírky PPF, která je prezentována v Oblastní galerii v Liberci. „Velká přehlídka vyznívá jako příjemná dějepisná lekce. Fotografie jsou řazeny chronologicky, největší zastoupení tu má světově ceněná česká avantgarda.“ Hlavní slovo má bezpochyby dílo Josefa Sudka, představeni jsou však rovněž současní čeští a slovenští tvůrci.

O prodejní výstavě moderního a současného umění v Adolf Loos Apartment And Gallery píše Jan Šída v pátečním Právu. Hlavním lákadlem je Juan Miró, zastoupena jsou rovněž díla Michaela Rittsteina nebo Vladimíra Franze. „Výrazným kladem výstavy je, že návštěvník vidí vedle sebe práce moderního umění a může si je nejen takříkajíc vizuálně osahat, ale také posoudit formy zpracování současných témat.“

V seriálu Jiřího Machalického představujícím naše galerie byl v pátečních Lidových novinách věnován prostor pražské Galerii Gema fungující od roku 1990, za níž stojí Kamil Bahbouch. Rekapitulována je její role ve vystavování za normalizace nepohodlných umělců hned po revoluci, útlum i znovuobnovení činnosti před několika lety.

V Muzeu a galerii severního Plzeňska v Mariánské Týnici je k vidění výstava polozapomenutého ilustrátora a grafika Bohumila Bimba Konečného, který se proslavil nejen prací pro Jaroslava Foglara. Životní a umělecké peripetie umělce zrekapitulovala Blanka Kovaříková pro přílohu Víkend pátečního Práva.

V sobotní Orientaci Lidových novin vyšel článek Judity Matyášové o fotografické výstavě ze sbírek PPF v Oblastní galerii v Liberci. Zmiňuje nejen díla Drtikola, ale třeba i amerického Čecha Josefa Růžičky, který u nás byl od 20. let velmi populární.