Artalk.cz

denní tisk 16. – 22. 7. 2018

V pražské Portheimce bylo otevřeno nové muzeum sklářství, které nejen souhrnně představuje přední české sklářské osobnosti, jako jsou například Stanislav Libenský, Václav Cigler nebo Jiří Harcuba, ale představuje i jejich inspirační zdroje ze zahraničí. Cílem muzea je zviditelnit české sklářství, které je dle mínění ředitelky Uměleckoprůmyslového musea Heleny Königsmarkové stále v našem prostředí nedoceněné. Informaci přinesla 16. 7. Klára Čikarová v novém vydání časopisu Týden.

Klára Čikarová publikovala v časopisu Týden i druhý příspěvek, esej, jejíž náplní je zamyšlení se nad osudem Muchovy Slovanské epopeje. Část pláten byla vystavena v Obecním domě a podle Čikarové je to ten pravý prostor, kde by epopej mohla být umístěna trvale. Jejími argumenty jsou historické i umělecké souvislosti a dobrá dostupnost pro návštěvníky.

V pondělí 16. 7. vyšlo i nové číslo časopisu Respekt a článek Jana H. Vitvara o retrospektivní výstavě Josefa Koudelky v Uměleckoprůmyslovém museu. Podle Vitvarova mínění se jedná o špičkově zpracovanou výstavu, kterou lze vnímat jako autorův epitaf. Zároveň připomíná, že výstava je spojená s darováním 700 fotografií nevyčíslitelné hodnoty, které Koudelka přes museum Česku věnuje. „Výstavou, knihou a darem teď podtrhl a uzavřel svůj životní účet. Nám nezbývá, než abychom mu svým zájmem a časem i péčí o jeho odkaz na oplátku pomohli se zaplacením.“ konstatuje Vitvar závěrem svého článku.

Stručnou recenzi výstavy Anatomie skoku do prázdna v Západočeské galerii v Plzni napsal pro deník Právo 16. 7. Jan Šída. Na výstavě oceňuje především její srozumitelnou expresivnost, skrze kterou zprostředkovává atmosféru kolem okupace v srpnu 1968 i generacím, které nemají k tomuto období žádné vzpomínkové vazby. Ke srozumitelnosti přispívají nejenom popisky a citáty, které expozici doplňují, ale i vystavená díla samotná.

Blanka Frajerová v Lidových novinách z úterý 17. 7. zrecenzovala výstavy Any Mendiety a Philippa Parrena v berlínské galerii Gropius Bau. Frajerová komentuje nejen každou výstavu zvlášť, ale i jako výstavní celek, jelikož oba umělci, ač tvořící v jiném časovém období, sociálním prostředí a pracující s jinými výtvarnými prostředky, „hledají existenciální jistotu. Jejich díla citlivě naznačují, že tou je jenom zrození a následná smrt.“

V Mikulově probíhá přes léto 25. ročník Mikulovského výtvarného sympozia a pro účely tohoto projektu zapůjčil David Černý městu svou sochu Sigmunda Freuda. Socha visí ze střechy jednoho z domů na mikulovském náměstí a mezi obyvateli města budí rozporuplné emoce. Kurátor Libor Lípa ale tyto reakce vítá: „Dobré umění má vždy vzbudit zájem a lidi přimět k nějakému uvažování. K umění patřilo a stále patří, že i negativní reklama je reklamou.“ Informaci přinesl 18. 7. David Kvapil v regionální mutaci Deníku.

V novém vydání časopisu A2 z 18. 7. vyšla recenze Anežky Bartlové na výstavu Nelidské zdroje. Výstava je pátým dílem výstavního cyklu Podmínky nemožnosti Václava Magida a zaměřuje se na otázku humanismu v 21. století v kontextu technologizace a kybernetiky. „Výstava Nelidské zdroje (…) reaguje akcentací feministického vidění světa, založeného na spolupráci (…), nehierarchičnosti a reflektované tělesnosti. Odpověď na otázku, kdo a jak může taková umělecká díla adekvátně hodnotit, ale zůstává i nadále viset ve vzduchu.“ píše Bartlová.

Vítězem soutěže na renovaci přístavby ostravských historických jatek je společnost Cooltour, informuje Denisa Doležalová v deníku Právo ze čtvrtka 19. 7. Podle šéfa společnosti Cooltour Andreje Harmečka je cílem vítězného projektu vytvořit moderní kreativní a kulturní centrum, jež bude zasahovat do nejrůznějších oblastí kultury od koncertů přes taneční workshopy po komunitní projekty. Předpokládaný začátek přestavby je v tuto chvíli naplánován na rok 2020 a stavba vyjde na zhruba 150 milionů korun.

Na loňskou retrospektivu Tomáše Rullera v brněnském Domě umění navazuje výstava v Městské knihovně na Mariánském náměstí, organizovaná Galerií hlavního města Prahy. Pražská výstava je sice, co se počtu vystavených děl týče, menší než výstava brněnská, v časové náročnosti ale vede – její součástí jsou záznamy performancí a multimediální instalace, jejichž kompletní sledování by návštěvníkům zabralo mnoho hodin. Informace přinesla Magdalena Čechlovská ve vydání Lidových novin z pátku 20. 7.

Jiří Machalický v článku z pátku 20. 7. seznamuje čtenáře Lidových novin s pražskou Galerií Entrance. Tato galerie vznikla před 13 lety za účelem pomoci mladým umělcům „vstoupit na scénu“, postupem času se ale náplň její činnosti proměnila, takže v jejích projektech figurují i umělci střední a starší generace. Zakladatelkami galerie jsou umělkyně Tereza Severová, Tereza Velíková a Barbora Zachovalová.

V Moravské galerii byla zahájena výstava 1968:computer.art, připomínající věhlas československého počítačového umění. Právě historii československého computer artu ve svém článku z přílohy Pátek Lidových novin z 20. 7. mapuje Radan Wagner. „Výstava 1968:computer.art připomíná vůbec poslední jednotné a mezinárodně etablované hnutí. Jeho představitelé si od něj slibovali nalezení zcela nového druhu estetiky, u které výslednou podobu neurčuje ruka umělce, ale automatické operace ‚stroje‘.“ uvedla kurátorka výstavy Jana Písaříková.

Krátké zhodnocení bilanční výstavy Jana Smetany v Galerii Středočeského kraje sepsal pro Lidové noviny z 21. 7. Zbyněk Petráček. Smetana byl nejmladším členem Skupiny 42 a letošní rok představuje nejen výročí 100 let od jeho narození, ale i 20 let od jeho smrti. Petráček na výstavě vyzdvihuje především to, že představuje čistý průřez půlstoletím Smetanovy tvorby a nezabývá se otázkami poplatnosti režimu, které by se vzhledem k Smetanovu profesnímu životu mohly nabízet.