Artalk.cz

TZ: Valentýna Janů

Valentýna Janů / Is Your Blue the Same As Mine? / Galerie hlavního města Prahy: Colloredo-Mansfeldský palác / Praha / 18. 7. – 16. 9. 2018

„She is a very nice girl. She loves to sleep late and to have flowers on her table. She loves the taste of pepper and is afraid of being alone. She decided to buy ultraviolet shoes yesterday. She didn’t know why, but she felt a huge need to have them…“

Tvorbu Valentýny Janů (*1994) by bylo možno zahrnout do fiktivní mezioborové antologie malých ontologických esejů nové generace. V pozadí jejích konceptuálních uměleckých realizací stojí úvahy nad tím, jaké věci jsou a jak se jeví, společně s tím, jak jsme o nich schopni ve věku sociálních sítí mezi sebou komunikovat. Autorčiným výchozím médiem je fotografie, kterou absolvovala na pražské FAMU, než přešla do ateliéru intermediální tvorby Dušana Zahoranského a Pavly Scerankové na Akademii výtvarných umění, kde studuje nyní. Principy uvažování o vztahu reality a jejího obrazu, vlastní fotografii, si tak nese s sebou do dalších uměleckých dimenzí, kde své práce přirozeně skládá do instalací z autorských objektů, fotografií, videí, zvuků nebo textů.

Dílem, vytvořeným pro výstavu v intimním prostoru konírny Colloredo-Mansfeldského paláce, provází návštěvníka dívka, pohybující se na plátně podle zadané choreografie. Současně posloucháme autentický monolog pronášený sugestivním dívčím hlasem. Mladá dívka na plátně je až provokativně přirozená, působí nevinně, životně a přitažlivě. Když nám někdy na okamžik zmizí z pohledu, nejspíš zatoužíme po jejím návratu.

Valentýna Janů určuje v autorském komentáři své vrtkavé hrdince roli „dívky, která dělá návštěvníkovi společnost“. Méně zjevný, i když doslovnější výklad této formulace může říkat nejen to, že nás dívka na plátně oblažuje svou přítomností, ale také to, že tato dívka pro nás „dělá“ společnost ve smyslu „je její metaforou“. Navzdory skutečnosti, že naše společnost stárne, ženu jakožto symbol života v mnoha ohledech nahrazuje mladá dívka. Je stvoření na plátně dívkou nebo mladou ženou? Její zmatečné chování, stejně jako paralelní vyprávění o rozhodnutích, samotě i lásce dává celkem jednoznačnou odpověď.

„Is your blue the same as mine?“ ptá se dívka. Lze vidět dvěma páry očí stejnou barvu? Naše reality se vzdalují, každý žijeme svůj život ve své vlastní dimenzi. Naše životní rytmy, citová očekávání, politické postoje i vnímání sebe sama se odvíjejí od vzájemně mimoběžných trajektorií. Ve vesmíru je jich nekonečně mnoho. Je nějaká šance, že právě ty naše se protnou? Každý člověk má odlišný zrakový aparát, individuální strukturu mozkových synapsí, které zpracovávají informace odlišně, a především odlišnou srovnávací kulturní bázi, tedy jiné zkušenosti pro definování barev… Podle některých průzkumů se současná generace dvacátníků ze všeho nejvíc bojí toho, že nenajde partnera (https://www.vice.com/en_uk/article/nnyk37/what-vice-readers-fear-the-most-hannah-ewens-love-loneliness)…

Jitka Hlaváčková

Kurátorka: Jitka Hlaváčková

Vstupné: 1 Kč

Další informace: www.ghmp.cz, www.facebook.com/startupghmp

DOPROVODNÝ PROGRAM:

Komentovaná prohlídka s vystavující umělkyní Valentýnou Janů a kurátorkou Jitkou Hlaváčkovou

út 31. 7. 2018 v 19.00

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *