ČSÚ: Do kultury putovalo v roce 2016 téměř 233 miliard korun

Na financování kultury bylo předloni vydáno 232,9 miliardy korun, do kultury tedy přiteklo z různých zdrojů o 6,3 miliardy více než v roce 2015. Největší část peněz putovala do kultury ze soukromých podniků, na které připadá podíl 61 procent. Domácností drží zhruba pětinový podíl, jejich výdaje ale dlouhodobě rostou. Z veřejných rozpočtů přišlo 14 procent peněz a z neziskových institucí tři procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.

Výdaje domácností na kulturu dlouhodobě rostou. Podle posledních údajů dosáhly 47,9 miliardy korun, uvedla Helena Chodounská z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. "Výdaje domácností na kulturu mají nejčastěji podobu vstupného, nákupu upomínkových předmětů a řemeslných výrobků. Patří sem ale i koncesionářské poplatky nebo nákupy knih, obrazů a starožitností," dodala.

Z veřejných rozpočtů šlo v roce 2016 na kulturu skoro 33,6 miliardy korun. Většina peněz byla určena na provozní účely, bezmála 3,9 miliardy pak na investice. Nejvíc prostředků vydaly na kulturu obecní a městské rozpočty, uvedl ČSÚ.

V jednotlivých oblastech kultury je skladba zdrojů financování odlišná. V kulturním dědictví, interpretačním umění nebo vzdělávání jsou rozhodující veřejné rozpočty. Ve výtvarném umění, tisku, médiích a architektuře dominují zdroje podniků a domácností," uvedl ČSÚ. Třeba v reklamě, která je ve statistice rovněž součástí kultury, pocházejí veškeré zdroje ze soukromého sektoru. Z celkových 67,46 miliardy korun připadá téměř vše na podniky, domácnosti pokrývají 111 milionů korun. Soukromý sektor je také výhradním zdrojem pro architekturu, kde celkové příjmy dosáhly téměř 21 miliard korun.

Odhad podílu kultury na hrubém domácím produktu roku 2016 podle ČSÚ činil 62,9 miliardy korun. To je 1,32 procenta celkového HDP. Objem hrubé přidané hodnoty (HPH), což je HDP navýšený třeba o dotace, byl 91,4 miliardy korun, což jsou zhruba 2,13 procenta z celkové HPH.

Z čísel je podle statistiků zřejmé, že sektor v úrovni produktivity za ostatními odvětvími zaostává. "Pokud bychom však přidali na pomyslnou misku vah neměřitelnou část výkonů a společenského dosahu sektoru kultury, byl by jeho podíl jistě mnohem vyšší. To, co nelze finančně vyjádřit, je však mimo naše možnosti," uvedl ČSÚ.

Průměrná mzda v kultuře v roce 2016 představovala 26.279 korun, což v daném roce bylo zhruba 1300 Kč pod celorepublikovým průměrem. Nadprůměrné mzdy pobírali v kultuře lidé pracující v rozhlasu (39.103 Kč), televizi (38.317 Kč). Naopak pod průměrem se ocitli zaměstnanci kulturních domů (18.764 korun), či knihoven, muzeí a galerií. Podle údajů zjištěných v rámci satelitního účtu pracovalo v kultuře v roce 2016 téměř 91.000 lidí, mezi které se řadí i 11.000 dobrovolníků.

Satelitní účet kultury se nezabýval pouze ekonomickými daty, ale také údaji o návštěvnosti jednotlivých institucí. Statistici zjistili, že se návštěvnost v roce 2016 zvýšila meziročně o 8,6 procenta, týkalo se to především koncertních sálů, kin a muzeí a galerií. Klesala naopak návštěvnost knihoven a snížil se počet vysílacích hodin na jednoho držitele licence rozhlasového vysílání. Každý obyvatel Česka v roce 2016 navštívil průměrně devětkrát nějakou kulturní akci či zařízení. ČSÚ ale upozorňuje, že návštěvnost kulturních akcií ovlivňuje také cestovní ruch, množství a složení zahraničních hostů.