Artalk.cz

Spolek Skutek: Proč potřebují umělci odbory?

Johana Lomová sepsala pro Artalk stručnou zprávu o činnostech Spolku Skutek a o možnostech zapojení do vyjednávání s kulturními odbory. Jak píše dále v textu, výtvarným umělcům chybí instituce, která by měla vyjednávací pozici s pracovníky ministerstev, existují však umělecká odvětví, která své odbory mají. Proč tedy chybí výtvarným umělcům a umělkyním? Artalk bude i nadále v budoucnu publikovat aktuality ze současného dění spolku, který aktuálně vydal brožuru věnovanou sociálnímu postavení umělců/umělkyň, již pokřtí ve čtvrtek 21. června ve Fotograf Gallery.

Potřebují umělci odbory?

Spolek Skutek vznikl v roce 2014 v reakci na protesty adresované Ministerstvu kultury, různým kulturním institucím, a především pak Nadaci českého výtvarného umění, správci budovy Galerie Mánes. Tehdy se totiž ukázalo, že výtvarnému umění u nás chybí reprezentující instituce, tedy někdo, kdo by mohl jménem umělců/umělkyň, kritiků/kritiček a kurátorů/kurátorek vystupovat směrem k Ministerstvu kultury či výše jmenované nadaci. Vždy se jednalo o jednotlivce, který „jen“ vyjadřoval svůj názor, a dopad takových vyjádření z logiky věci nemohl být příliš velký.

Výraznou agendou Skutku se záhy po jeho založení stalo téma sociálního postavení umělce/umělkyně. Navázalo se tak na téma Nulové mzdy, které v roce 2011 otevřela Tereza Stejskalová, Pavel Sterec a Jiří Ptáček.

Nyní Skutek vydal brožuru věnovanou právě sociálnímu postavení umělců/umělkyň v širších souvislostech. Formou ankety jsme se pokusili formulovat problémy, které jedince věnující se současnému umění tíží. Ptali jsme se, jaké mají důchody, jakým způsobem odvádí daně, jakou mají podporu v mateřství atd. Samotné definování problému není zdaleka věcí banální. To se ostatně potvrdilo i na konferenci věnované tématu uměleckých odborů, kterou uspořádala Nadace Rosy Luxemburg. V dialogu s dvojicí odborářů Annou Machovou (předsedkyně Odborového svazu pracovníků kultury a ochrany přírody) a Jiřím Dokoupilem (prezident Unie orchestrálních hudebníků) se jasně ukázalo, že vizuálním umělcům odbory chybí. Pro zmíněné diskutující byly například informace o neplacené práci i absenci standardizovaných minimálních odměn za výkony spojené s přípravou výstav něčím nepřijatelným.

Výtvarní umělci své odbory nemají. V Odborovém svazu pracovníků kultury a ochrany přírody jsou přítomni především zaměstnanci velkých kulturních institucí. Jedná se tedy o zaměstnance galerií, stálé kurátory, kustody (pokud se nejedná o agenturní zaměstnance) nebo administrativní pracovníky. Přestože do odborového svazu jednotlivec vstoupit může a členství není podmíněno zaměstnaneckým poměrem, častým jevem to není. Lidé věnující se současnému umění tak nemají nástroj možného kolektivního vyjednávání. Spolek Skutek se snaží tímto nástrojem být, jednoduché to ale není.

V čem by spolupráce s odbory mohla být umělcům prospěšná? Nejjednodušší odpovědí je samozřejmě zlepšení pozice při vyjednávání s ministerstvy. Forma tripartity, kdy zástupci odborů mají právo vstupovat do přímého dialogu například při jednání o státním (ministerském) rozpočtu, je jednou z mnoha forem vyjednávání, na kterém dnes výtvarná scéna chybí. Ve vztahu ke zmiňované brožuře, kterou vydal Spolek Skutek, by pak šlo přemýšlet i o specifikách lidí věnujících se současnému umění a o prosazení jejich zohlednění právě na úrovni ministerstev. Může se jednat o formu danění nebo třeba podmínek hledání ateliérů. Příkladem nám může být odbory podporovaná iniciativa usilující o řešení problému druhé kariéry tanečníků (popsáno například na webových stránkách Tanečního sdružení ČR).

Ve zmiňované brožuře Spolku Skutek se ukazuje, že osoby věnující se profesionálně vizuálnímu umění trápí podobné problémy. Zjednodušeně můžeme tvrdit, že se ve většině případů jedná o důsledek nepravidelného přijmu i nejistoty z toho, co bude zítra. Fyzické limity profesionálních tanečníků jsou na první pohled jednoznačným specifikem taneční profese, jsem však přesvědčena, že podobně lze uvažovat i o sociálních podmínkách umělců. Příležitostí k diskusi o tématu sociálního postavení bude například uvedení brožury ve čtvrtek 21. června ve Fotograf Gallery, které proběhne v rámci doprovodného programu Valné hromady Skutku.

Johana Lomová


Ilustrační obrázky: Jiří Franta pro brožuru Sociální postavení umělce/umělkyně, kurátora/kurátorky a kritika/kritičky, Spolek Skutek 2017.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *