TZ: Max Dvořák

Max Dvořák / Shisha Lounge Exclusive / kurátor: František Fekete / Galerie 35 m2 / Praha / 1. 6. – 29. 6. 2018

Max Dvořák je režisérem lidí, obrazů, zvuků a pachů. Shisha Lounge Exclusive je narativní a konceptuální situace. Narativní proto, že je zde vyprávěn určitý příběh a dokonce divák sám se stává jeho potencionální součástí.[1] Konceptuální proto, že mnohé je zatím ve stavu nevyřčenosti. Nevyřčenost[2] je nutnou podmínkou bytí v Shisha Lounge Exclusive a možná je to jediný stav, ve kterém zde lze být. Začněme ale od začátku; je zde smyslové: lidé, obraz, zvuk, vůně. Anebo v opačném pořadí. Abyste se připravili na obraz a zvuk, nadýchejte se nejdříve vůně difúzerů[3]. Neptejte se proč, na tom tak úplně nezáleží. Záleží na tom, že si odpočinete, přípravíte se. Určité události požadují obezřetnost[4]. Nadýchejte se příjemné vůně. Zkoumejte vzory na koberci[5]. Čtete si tento text a hosteska se na vás usmívá[6]. Brzy shlédnete nový film.

Možná o tom nevíte, ale právě jste režírováni autorem. Vstoupili jste do prostoru čekárny. Pokud přistupujete na autorovu režii, čekáte. Můžete se posadit a rozjímat nebo konverzovat s hosteskou. Jste ve stavu očekávání. Konečně vás hosteska uvádí do sálu. Film začíná. Slyšíte hlasy. Mluví se o vraždách taxikářů[7]. Možnost náhleho dramatického obratu je ve vzduchu. Nepochybně je zde cítit ozvěna žánrových konvencí psychologického thrilleru[8]. K žádné dramatické situaci ovšem nedochází. Potencionální zůstává nevyřčeným. Lidé vystupují a řidič si pro uklidnění pouští video. Pro nastolení vnitřní rovnováhy pomáhá sledovat cizí nevyrovnanost v ploché formě[9].

Stand-up comedy běžící na telefonu evokuje specifický žánr home videa, kde únosci pořizují záznam unešeného, aby vydírali druhou stranu. Scéna vystavěna z jediné rekvizity a ostrého frontálního světla nás unáší ke kriminálkám, v nichž jsou záměry a motivy postav předem odhadnutelné[10]. Max Dvořák atmosféru takových epizod využívá k výpovědi o pečlivě se ukrývající patologii, kterou nám hrdina stand-up comedy ve své dlouhé zpovědí jemně podsouvá[11]. Při sledování monologu podivné figury s mikrofonem a kobercem v pozadí si nejsme jisti, zda se jedná o nacvičený monolog, kultivovanou vyhrůžku nebo pokus o humornou etudu[12]. Smích publika evokuje spíše atmosféru tíživosti a nejistoty. Funguje zde jako katalyzátor potlačené vyhrocenosti, bez něj by to možná bylo celé trapné, avšak smích přidává věrohodnost myšlence, že když se smějeme, jedná se o únik z bezvýchodné situace. Když nevíme jak reagovat, smějeme se[13], nic jiného nezbývá, na protest se nezmůžeme, avšak mlčení by znamenalo přitakání.

Smích ustává a film končí. Pokud jste doufali v dramatický konec, jste zklamání. Odcházíte s nezodpovězenou otázkou, ale právě ona filmovou situaci uzavírá ve smyčce jemné hrozby, která čeká na další turnus diváků.

František Fekete

[1]instalace odkazuje na formy expandovaného (rozšířeného) filmu, tedy filmu, který se neodehrává pouze na plátně, ale různými způsoby z něj vystupuje do prostoru, ať už v podobě objektů nebo lidské interakce. Rozšířenou součástí filmového univerza je tedy i první místnost s hosteskou, difúzery a čekajícími diváky.

[2]nevyřknutelnost

[3]vůně citrónové trávy, cedrového a santalového dřeva

[4]rozvahu

[5]jeden z koberců je sice ošuntělým, ale pravým peršanem

[6]to je pouhým předpokladem, nikoli podmínkou

[7]řidičova schopnost porozumět angličtině není ve scénáři specifikovaná

[8]zaměření na lidskou psychiku a prožívání duševních procesů v kombinací s napětím

[9]   vyrovnání je dosaženo, když hlavou probleskne vnuknutí: ano, toto je vrah

[10]a.) policista, který boj s kriminalitou bere jako otázku osobní cti potom co jeho žena tragicky zemřela při ozbrojené loupeži v bance, b.) vrah, u něhož kořeny patologie souvisí s rolí obětního beránka v sirotčinci, ve kterém vyrůstal, c.) mladá žena – oběť, jenž po nevydařeném vztahu a potratu trpěla sebedestruktivními tendencemi projevujícími se rekreačním užíváním drog a promiskuitou

[11]s toutou interpretací můžeme, či nemusíme souhlasit

[12]a bit cheezy, a bit mysterious

[13]smích je nakažlivým virem