Ministerstvo kultury by mělo v roce 2019 hospodařit s o miliardu vyšším rozpočtem

Ministerstvo kultury (MK) by mělo příští rok hospodařit se 14,05 miliardy korun. Je to o miliardu více než v letošním roce, meziroční nárůst je osm procent. Více než miliarda má jít na Program péče o národní kulturní poklad, tedy na obnovu a novostavby sídel státních kulturních institucí; také výhled na roky 2020 a 2021 počítá s přibližně stejnou sumou. Kultura tedy plánuje na tyto investice v příštích třech letech dát skoro 3,5 miliardy korun. Vyplývá to z prvního návrhu státního rozpočtu na příští rok, vyjádření MK ČTK zjišťuje.

Letos bylo v Programu péče o národní kulturní program ve schváleném rozpočtu něco přes půl miliardy. Projekty, které se z něj platí, a jsou zahájené, jsou třeba oprava hlavní budovy Národního muzea, budov Státní opery nebo pokračující revitalizace Klementina. Ta ale na svou závěrečnou etapu za přibližně miliardu korun zatím čeká. Současná vláda v demisi i předchozí kabinet Bohuslava Sobotky z programu, respektive z toho, který by měl fungovat jako jeho prodloužení, avizovala platit také rekonstrukci Invalidovny nebo Veletržního paláce.

První návrh rozpočtu na příští rok počítá pro program s 1,2 miliardy korun, se sumou 1,28 miliardy korun pro rok 2020 a jednou miliardou korun pro rok 2021. Dotace na filmové pobídky v letech 2019 až 2021 by měly činit 800 milionů korun ročně, stejně jako letos a loni. Oproti výhledu byl rozpočet na rok 2019 navýšen o 200 milionů korun na na podporu živého umění, na provoz příspěvkových institucí a na přípravu investic.

Významnou složkou rozpočtu MK jsou zatím stále výdaje na církve, tvoří asi čtvrtinu rozpočtu. Připravovaná vláda ANO a ČSSD ve svém programovém prohlášení počítá s tím, že tyto výdaje převede na ministerstvo financí - jde o vyplácení finanční náhrady a příspěvek na podporu činnosti církví. Jinak by církevní agenda měla zůstat v gesci ministerstva kultury.

Příspěvek na podporu činnosti církví by měl příští rok činit 1,56 miliardy korun, v roce 2020 pak 1,08 miliardy korun a další rok 1,01 miliardy korun. V souvislosti s restitucemi se příspěvek na činnost církví snižuje, loni činil 1,3 miliardy, letos 1,2 miliardy. Příspěvek bude postupně do roku 2030 klesat až na nulu.

Finanční náhrada v rámci restitucí patří církvím, které se státem uzavřely dohodu. Loni 17 církví a církevních společností dostalo dohromady 2,1 miliardy korun, letos 2,08 miliardy, návrh rozpočtu na příští rok počítá s částkou 2,13 miliardy korun, pro rok 2020 se sumou 2,18 miliardy a pro rok 2021 se sumou 2,22 miliardy. Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi má kromě napravení majetkových křivd nastolit nový vztah státu a církve, zákon fakticky znamená odluku státu a církve.