TZ: Vzácné kresby starých mistrů budou po více než 70 letech opět pohromadě

Vzácné kresby starých mistrů budou po více než 70 letech opět pohromadě / Muzeum umění Olomouc / Olomouc / 17. 5. 2018

Kresby starých mistrů ze sbírky Arcibiskupství olomouckého

18. 5. - 19. 8. 2018

Podivuhodné příběhy skrývá vzácná sbírka kreseb Arcibiskupství olomouckého nejen tím, co jednotlivé listy zobrazují, ale i svým vlastním osudem. Některé kousky například původně vlastnil popravený anglický král Karel I. V průběhu druhé světové války zase zmizely dvě kresby italských mistrů 16. století – v roce 1952 je od soukromého sběratele koupila Národní galerie v Praze, která je nyní zapůjčila do Olomouce. Po více než sedmdesáti letech tak bude ojedinělý soubor opět pohromadě.

Sbírka kresby představuje svými 67 listy početně nejmenší sbírkový soubor dochovaný na Arcibiskupském zámku v Kroměříži. Přestože jde o fragment původně daleko bohatší kolekce, její historická kontinuita a výtvarná kvalita ji činí zcela rovnocennou proslulé kroměřížské obrazárně.

První známé akvizice do sbírky jsou spojeny se jménem olomouckého biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna (1664–1695), který v roce 1673 získal vzácná umělecká díla od bratrů Franze a Bernarda Imstenraedů, obchodníků s uměním z Kolína nad Rýnem. Část obrazového kabinetu přitom pocházela ze sbírek popraveného anglického krále Karla I. (1625–1649) a hraběte Thomase Howarda z Arundelu (1585–1646), kterého na cestách za uměním doprovázel po Evropě český rytec Václav Hollar (1607–1677) – ve svých kresbách a leptech dokumentoval nejen navštívená místa, ale také sbírky svého mecenáše.

V kroměřížské kolekci převažují italské práce 16. a první poloviny 17. století. Zastoupena jsou téměř všechna důležitá centra tehdejšího výtvarného dění – Řím, Florencie, Siena, Bologna i Benátky. Mezi autory nalezneme taková jména jako Giovanni Bellini, Sebastiano del Piombo nebo Giulio Romano. Nedílnou součástí fondu je také soubor dobových kopií. Velkou hodnotu mají zejména kopie dnes již zničených malířských děl, například detaily freskové výzdoby římského Palazzo Milesi od Polidora da Caravaggio. Menší část sbírky náleží severské, zaalpské kresbě s nejstaršími listy z doby kolem roku 1500. Z tematického hlediska jsou zde výlučně kresby s figurálními náměty, z pohledu pracovního postupu se pak můžeme setkat s téměř všemi typy kresebného projevu, počínaje jednoduchými, zběžnými náčrty a studiemi až po definitivní kresby.

Pro výstavu se podařilo navíc zapůjčit také dvě vzácné kresby italských mistrů 16. století ze sbírky Národní galerie v Praze, které byly původně součástí arcibiskupských sbírek na kroměřížském zámku.  Jde o anonymní kresbu tužkou a rudkou zobrazující svatého Pavla a perokresbu s námětem Odpočinku na útěku do Egypta od janovského malíře Lucy Cambiaso. Tyto kresby někdo zřejmě ukradl během II. světové války, kdy byl zámek pod německou okupační správou. Národní galerie v Praze je pak zakoupila v roce 1952 od soukromého sběratele.

Odborníci kroměřížskou kolekci v nedávné době nově zhodnotili a výsledky publikovali v souborném katalogu; zčásti prošla také náročným restaurátorským ošetřením. Pro svou křehkou materiálovou podstatu jsou vzácná díla na papíře obvykle vystavována jen omezeně a za přísných světelných podmínek nebo je v expozicích nahrazují faksimilie. Olomoucká výstava však představuje jedinečnou příležitost vidět tento vzácný soubor v jeho dochovaném rozsahu.

Záštitu nad výstavou převzal Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský.