Artalk.cz

Otevřený dopis zastupitelstvu. ÚDU AV ČR se postavil proti bourání Libeňského mostu

Otevřený dopis zastupitelstvu hl. m. Prahy. Ústav dějin umění AV ČR se postavil proti bourání Libeňského mostu / Praha / 14. 5. 2018

Ústav dějin umění AV ČR (ÚDU AV ČR) odeslal dne 9. 5. 2018 otevřenou výzvu zastupitelstvu hl. m. Prahy, ve které zásadně odmítá bourání Libeňského mostu a vyzývá zastupitelstvo k hlasování proti jeho likvidaci. Libeňskému mostu, který byl otevřen při příležitosti desátého výročí založení Československé republiky, hrozí při jubilejních oslavách stého výročí jeho zánik.

V otevřeném dopise upozorňuje ÚDU AV ČR také na dlouhodobé zanedbání údržby a nezbytnost celkové komplexní opravy. Apeluje na zastupitele, aby nebrali v potaz pouze ekonomické aspekty spjaté s opravou mostu, ale především nevyčíslitelnou kulturní hodnotu, která tyto aspekty mnohonásobně převyšuje. Most tvoří součást jednotného, přitom rozmanitého souboru pražských mostů, který výrazným způsobem dotváří jedinečný charakter české metropole, pro jejíž panorama jsou právě mosty tak charakteristickým prvkem.

Libeňský most vznikl v letech 1924–1928 podle projektu inženýra Františka Mencla (1879–1960), přednosty mostního odboru stavebního úřadu při pražském magistrátu, a významného architekta Pavla Janáka (1882–1956). K otevření mostu došlo při jubilejním desátém výročí založení Československé republiky. Libeňský most je tak jedinečným dokladem české moderní architektury první poloviny 20. století, která je v letošním roce obzvášť vyzdvihována díky národním oslavám.

„Mencl s Janákem společně vytvořili nejen most mezi Holešovicemi a Libní, ale rovněž nedaleký Hlávkův most, a jejich iniciativu lze vystopovat také za přípravou krematoria v Pardubicích. V obou případech se jedná o mimořádné stavby, které představují zásadní milníky vývoje české architekturonické scény. Nejinak i Libeňský most je důležitým příkladem dynamického formování české architektury v meziválečném období,“ vysvětluje odbornice na Janákovu architekturu Vendula Hnídková z ÚDU AV ČR.

Právě jednoduchost forem a odmítnutí ornamentální výzdoby je pro tuto architekturu charakteristickým a často veřejností nedoceněným prvkem. „Janák most koncipoval bez sochařské výzdoby, avšak dekorativní složka je zde plnohodnotně nahrazena důmyslným tvarováním hmoty a dramaticky zalamovanými liniemi schodišť, které podtrhují jedinečný výraz této technické stavby,“ dodává Vendula Hnídková.

Otevřenou výzvu signoval ředitel ÚDU AV ČR společně s předními odborníky na  moderní architekturu a pracovníky ústavu Rostislavem Šváchou a Petrem Kratochvílem.

Profesor Švácha v minulosti několikrát aktivně vystupoval proti rozšiřování a bourání Libeňského mostu, a to již od roku 2004, kdy  ve svém článku pro Věstník Klubu Za starou Prahu shrnuje nesporné hodnoty Libeňského mostu.

Dopis byl v kopii zaslán také ministru kultury Iljovi Šmídovi, primátorce hl. m. Prahy Adrianě Krnáčové a generální ředitelce Národního památkového ústavu Naděždě Goryczkové.

Jednání zastupitelů, na kterém se bude rozhodovat o dalším osudu Libeňského mostu, se koná ve čtvrtek 17. 5. 2018.

Ústav dějin umění Akademie věd České republiky, v. v. i.

Ústav dějin umění je součástí Akademie věd ČR od jejího vzniku v roce 1953. Jeho vědečtí pracovníci se zaměřují na výzkum v oblasti dějin a teorie výtvarného umění a architektury a na uměleckohistorickou topografii. Podílejí se na domácích i zahraničních výzkumných projektech, jsou kurátory výstav i autory knih o umění a statí publikovaných v domácích i zahraničních vědeckých časopisech a sbornících. Působí jako pedagogové na vysokých školách a přednášejí doma i v zahraničí. Pozornost věnují také problematice ochrany kulturního dědictví. Mezi nejvýznamnější projekty patří několikasvazkové Dějiny českého výtvarného umění a soupisy Uměleckých památek Čech, Moravy, Slezska a Prahy. Od svého vzniku vydává Ústav dějin umění také mezinárodně respektovaný oborový časopis Umění/Art.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *