Artalk.cz

denní tisk 27. 3. 2018

Jan Šída pro deník Právo zrecenzoval výstavu válečných obrazů Jindřicha Vlčka v Galerii moderního umění v Hradci Králové. Výstava se vztahuje k výročí vzniku republiky, proto je zaměřena právě na výjevy z první světové války. Jak ale Šída zmiňuje, některé motivy jsou nadčasové a vzhledem k současným konfliktům v Sýrii, Somálsku nebo na Ukrajině i stále aktuální.

Na zámku Weesenstein byla zahájena velká výstava, mapující válečnou i poválečnou historii uměleckých památek, zabavených nejprve nacisty a posléze sovětskými vojáky, informuje Andrea Angermannová v Mladé frontě DNES. Výběr místa není náhodný, právě na saském zámku byla po roce 1942 ukryta díla z drážďanské galerie. „Uloženo zde bylo více než 954 beden. Kromě obrazů Rubense či Parmigianiho i díla německých romantiků, která se ovšem ruským vojákům nelíbila. Byl zde ale také slavný Mayský kodex nebo velmi vzácné planetární hodiny z 16. století.“ uvedla ředitelka zámku Andrea Dietrich.

Reportáž z klatovského Pavilonu skla přinesl Ladislav Vaindl v Mladé frontě DNES. Článek se konkrétně zaměřuje na sklo barvené uranem. Jak uvedla kurátorka Jitka Lněničková, uran se nejprve používal na barvení porcelánu a na konci 18. století se začal přidávat do skla, když vyšlo najevo, že umí vytvořit velmi líbivé odstíny zelené a žluté. Práce s ním byla ale samozřejmě velmi nebezpečná. „V současnosti s ním skláři pracují také, ale hlavně při zhotovování uměleckého skla. A za mnohem přísnějších bezpečnostních podmínek.“ dodala Lněničková.

Recenzi na výstavu děl Václava Boštíka v Galerii Zdeněk Sklenář napsala pro Lidové noviny Blanka Frajerová. Není to poprvé, co Galerie Zdeněk Sklenář vystavuje Boštíkova díla, tentokrát se ale jedná o díla, která nejsou tuzemskému publiku příliš známá – kresby fixem, pastelem a tužkou vznikly v 70. letech při Boštíkově pobytu v Itálii a na jeho vlastní žádost tam i zůstaly, jelikož šance na jejich vystavení v socialistickém Československu byla pramalá. „Souboru kreseb (…) dominuje malířovo lineární dělení plochy pastelem nebo fixem. Geometrické pojetí má svoje kořeny v Boštíkově snaze vyjádřit se jednoduchou formou, do které pozvolna vnáší řád.“ píše Frajerová.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *