Artalk.cz

denní tisk 9. 3. 2018

Dnes bude v chrudimské Galerii Art vernisáž představující tvorbu Jana Gemrota v několika posledních letech. Malíř v Chrudimi vystavoval už před lety pod vedením Kateřiny Tučkové, nyní se galerie k jeho tvorbě vrací rovněž katalogem. Na jeho díle majitel galerie Luboš Jelínek oceňuje především to, že se nebrání sociálním tématům. Více v regionální MfDnes.

Pražská Galerie Millennium připravila výstavu Obrazy a objekty Jaroslava Eduarda Dvořáka. „Poselství můžeme hledat a odkrývat u každého prezentovaného uměleckého artefaktu. Mnohotvárnost vyjádření podporují i mnohoznačná pojmenování děl. (…) Jako by se inspiroval ve své tvorbě starořeckým pojetím pravdy. Na rozdíl od našeho chápání, kdy pravda představuje jasnou danost, antická tradice ji vyjadřovala pojmy poloskrytost či poodhalenost,“ charakterizuje jeho tvorbu Jan Šída v Právu.

V Právu vyšel rozhovor s Felixem Černochem, předsedou Spolku sběratelů a přátel exlibris, který letos pořádá 37. světový kongres. Řeč byla nejen o této prestižní akci, ale i o vlastní cestě ke sbírání knižních značek. Součástí kongresu budou dvě výstavy, soutěž a další akce.

V Muzeu moderního umění v Olomouci znovuotevřeli expozici umění 20. století nazvanou Století relativity. Reinstalace se snažila zařadit česká díla do širšího středoevropského kontextu, přibyly nové akvizice kreseb Adolfa Hölzela, nově jsou prezentována některá sochařská díla. Expozice byla zavřena od prosince. Informuje regionální Právo.

Muzeum města Brna připravilo publikaci o meziválečném fotografovi Rudolfu Sandalovi, který se proslavil jako vynikající fotograf moderní architektury – například vily Tugendhat po dokončení. Jeho dílo bylo v našem prostředí dlouho opomíjené, muzeu se však podařilo získat část Sandalových negativů a chystá v květnu i jejich výstavu. Více v textu Vladana Šíra v Pátku Lidových novin.

Ve Víkendu Práva vyšel obsáhlý článek o Marii Hoppe Teinitzerové, která se proslavila jako jedna z prvních studentek pražské UMPRUM a jako zručná textilní výtvarnice a tvůrkyně gobelínů. Některé z nich jsou k vidění v Jindřichově Hradci, kde působila, v Domě gobelínů. Teinitzerová byla známou postavou v intelektuálních kruzích první republiky, činná však zůstala až do své smrti roku 1960.