U Masarykova nádraží v Praze se našly artefakty ze 14. století

Artefakty i z doby založení Nového Města Karlem IV. ve 14. století našli archeologové v oblasti u pražského Masarykova nádraží. Nalezené předměty - keramika, mince, dýmky, nebo i dělové koule - naplnily stovky beden. Průzkum provádějí odborníci z firmy Archaia Praha od loňského listopadu kvůli připravované stavbě projektu skupiny Penta. Archeologové budou na místě pracovat do konce dubna.

"Nálezů zatím máme na 270 banánových beden," řekl ČTK Martin Vyšohlíd, který průzkum vede. Naprostou většinu artefaktů jako obvykle při podobných výzkumech tvoří zlomky keramických nádob či kachlů. Zachovaly se i celé kusy, například kachel se znakem Nového Města či s humorným motivem, který zobrazuje váženého měšťana, ale při obrácení vzhůru nohama šaška. Na zlomku kachle se také dochoval podpis Víta Vidláčka, což byl známý pražský hrnčíř ze 16. století. Mezi další nálezy patří například takzvaná berounská keramika, populární mezi pražskými měšťany i šlechtou od druhé poloviny 16. do první třetiny 17. století.

Samostatnou kapitolu tvoří věci, které tehdejší Pražané vytrousili při návštěvě zahrad. "Podle dýmek, které jsme nacházeli, si sem lidé chodili zakouřit. Podle růžence či krucifixů, které jsme také nalezli, sem možná také chodili spočinout k modlitbě," uvedl archeolog. Mezi další podobné nálezy patří medailonek s Pannou Marií Svatohorskou a svatým Ignácem. Z drobných předmětů pracovníci objevili například pinzetu, nůž, kostěný spouštěcí mechanismus z kuše nebo mince.

Archeologové našli i důkazy méně mírumilovných aktivit - dělové koule a střepiny z granátů. Jedná se zřejmě o pozůstatky třicetileté války či konfliktů s Pruskem v 18. století, kdy armády Fridricha II. v roce 1757 za Sedmileté války oblehly a bombardovaly Prahu.

Odborníci pracují na ploše zhruba 6000 metrů čtverečních, kterou ze severu ohraničuje ulice Na Florenci, z jihu nádraží a z východu zbytky hradeb. Leží na periferii Nového města, což je podle Vyšohlída pro archeology zajímavé. V posledních letech se totiž uskutečnily třeba průzkumy při stavbě Quadria na Národní třídě nebo Palladia na náměstí Republiky, což jsou již oblasti více v centru.

Archeologové se zaměřují na obytnou výstavbu, vznikající v oblasti od založení Nového Města, a také na zahrady, které ji začaly ve druhé polovině 17. století nahrazovat. Ty patřily například k palácům u Hybernské ulice. Práce odhalily i novější stavby, které vznikly v roce 1845 jako součást nádraží.

Velkou část nejstarších objevených pozůstatků tvoří odpadní, hospodářské či provozní objekty. Podle Vyšohlída je to dáno tím, že v době budování novoměstské zástavby tvořily zkoumané parcely zázemí obytných domů, které stály více na sever od výkopové jámy. Odkryté nálezy tak zahrnují sklepy, studny či odpadní jímky a skládky. Archeologové ale narazili i například na zahradní domek z počátku 19. století.

Na pozemcích plánuje skupina Penta postavit administrativní čtvrť. Postupně zde vznikne komplex administrativních budov s obchody a restauracemi, ale také park podle projektu britské architektky Zahy Hadidové.