Artalk.cz

TZ: V Národní galerii v Praze vycházejí Příběhy ptačího koberce

V Národní galerii v Praze vycházejí Příběhy ptačího koberce / Národní galerie v Praze / Praha / 1. 2. 2018

Unikátní bílý anatolský koberec, který proslavil Karel Čapek ve své povídce Čintamani a ptáci, se do sbírek Národní galerie v Praze podařilo získat v roce 2014. Editorka Zdenka Klimtová zařadila do knihy nejen Čapkovu povídku a další jeho texty, ale přibližuje čtenářům také historii bílého anatoláku. Kniha neopomíjí ani téma filmových adaptací povídek Karla Čapka či restaurování vzácného koberce selendi se vzorem ptáků.

Já jsem zatím ten koberec rozhodil, a mně vám tak zabouchalo srdce. On to byl bílý anatolák ze sedmnáctého století, místy už naveskrz prochozený, ale abyste věděli, byl to takzvaný ptačí koberec se vzorem Čintamani a s ptáky.

Karel Čapek

Čintamani a ptáci, proslulá kobercářská povídka české literatury, má jádro ve skutečném příběhu, který se udál v první polovině dvacátých let, kdy mezi rozmanitými zájmy a koníčky Karla Čapka zaujímaly významné místo orientální koberce. Sběratelský význam bílého anatoláku Čapek rozpoznal v jednom pražském obchodě a byl by ho rád sám koupil, ale na  prodej tehdy nedošlo. V roce 2014, zhruba devadesát let poté, co unikátní koberec obdivoval, se jej podařilo zařadit do sbírek Národní galerie v Praze. „Podle soudobého určení jde o koberec selendi se vzorem ptáků pocházející ze západního Turecka z druhé poloviny nebo sklonku 16. století,“ upřesňuje původ koberce Zdenka Klimtová z Národní galerie v Praze.

Knihu Příběhy ptačího koberce uvádí Čapkova povídka Čintamani a ptáci (1929) a zdobí ji další dva Čapkovy texty napsané pro Lidové noviny: Orient (1923) a Koníček (1936). Editorka Zdenka Klimtová v příspěvku Příběhy ptačího koberce rekonstruuje skutečnou historii bílého anatoláku a vypráví, jak se vyvíjel Čapkův zájem o orientální koberce. Věnuje se samotnému koberci selendi, obecně anatolským kobercům s bílou půdou a v závěru i jejich falšování. Známou filmovou adaptaci dvou Čapkových povídek pod souborným názvem Čintamani & podvodník natočil v roce 1964 režisér Jiří Krejčík. Studie Lukáše Skupy V bludném kruhu aktualizací a neaktuálnosti. Filmové adaptace děl Karla Čapka v zestátněné kinematografii se zabývá celovečerními filmy natočenými podle literárních předloh Karla Čapka po roce 1945. Kromě lásky k perským kobercům měl Karel Čapek mnoho dalších koníčků a jedním z nich bylo sbírání gramofonových desek, jak připomíná Milena Secká ve stati Diskotéka Karla Čapka. V závěrečné kapitole Restaurování koberce selendi se vzorem ptáků představují  průběh náročného restaurátorského zásahu odborníci na slovo vzatí Tereza a Jiří Hlinkovi.

Atraktivní téma knihy podtrhuje bohatý obrazový doprovod – archivní dokumenty, fotografie koberců z majetku Karla Čapka nebo fotografie Václava Chocholy z natáčení filmové povídky Čintamani a ptáci.

Ještě v tomto roce proběhne v Národní galerii v Praze ve Veletržním paláci výstava Záhada Čapkova koberce.

Příběhy ptačího koberce

Zdenka Klimtová (ed.)

Vydala Národní galerie v Praze 2017

163 stran, 60 reprodukcí, česky s anglickým resumé

Grafická úprava: Lada Krupková Křesadlová a Jiří Krupka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *