Artalk.cz

Památník v Hodoníně u Kunštátu převzalo Muzeum romské kultury

Muzeum romské kultury dnes převzalo do své správy památník v Hodoníně u Kunštátu. Stojí v místech někdejšího internačního střediska a pracovního tábora. Úkolem muzea je dokončit expozici a uvést památník do provozu.

Poté, co areál od soukromé majitelky odkoupil stát, pracovalo na přípravě památníku Národní pedagogické muzeum. Expozici nestačilo dokončit. Loni areál převzal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a převedl jej na Muzeum romské kultury.

V areálu je novostavba infocentra s prostorem pro expozici, přednáškovým sálem a ubytováním pro lektory. Dále se podařilo opravit původní táborový barák pro dozorce a postavit repliku jednoho z vězeňských baráků.

„Budova vězeňského baráku už byla v příliš špatném stavu, proto ji patrně bylo nutné strhnout a realizovat hodnověrnou repliku. Nicméně se podařilo zachránit původní barák pro dozorce, který je tak svědkem minulosti budoucím generacím a připomíná tragickou historii místa a romského národa,“ uvedla ředitelka muzea Jana Horváthová.

V baráku pro vězně vznikne pocitová expozice s umývárnou, palandou, ukázkami používaných předmětů a informačními panely, které jsou zatím bez textů a fotek. Barák dozorců je rozdělený na pokoje, kde se návštěvníci poučí o dobovém kontextu. Největší expozice bude v novostavbě infocentra, není ale ještě hotová. Zatím je ve výstavním sále velká mapa a seznamy transportovaných a zemřelých obyvatel tábora.

„Zdokumentovaných obětí je dohromady 288,“ řekla ČTK mluvčí muzea Kristina Kohoutová. Kdy bude památník hotový, nelze podle ní předjímat, záleží na tom, jak rychle se podaří expozici dokončit. V srpnu se v Hodoníně pravidelně koná pietní akt za romské oběti holokaustu a muzeum chce v tento den památník alespoň provizorně zpřístupnit. Plný provoz zatím odhadnout nelze, uvedla Kohoutová.

Internační středisko fungovalo u Kunštátu v letech 1940 až 1950. Vzniklo jako kárný pracovní tábor, v letech 1942 a 1943 tam nacisté soustřeďovali Romy před transportem do Osvětimi. Před koncem války areál znovu sloužil jako kárný tábor a poté jako cvičiště wehrmachtu. Po osvobození tam pobývali vojáci rumunské armády, areál sloužil také jako lazaret Rudé armády a jako tábor pro Němce. Po komunistickém převzetí moci vznikl znovu tábor nucené práce, později pak rekreační středisko.

Muzeum romské kultury patrně v březnu převezme do své správy také bývalý vepřín na místě tábora v Letech u Písku. Oba památníky se podle Kohoutové mají vzájemně doplňovat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *