Artalk.cz

denní tisk 25. 1. 2018

Jaromír Slomek připravil pro týdeník Echo rozhovor s kurátorem a historikem umění britského původu Richardem Drurym. Mluvilo se především o cestě Druryho z Anglie do Československa, o anglické a české mentalitě nebo o brexitu. „Pojem Čechy, chcete-li Česko, u Angličanů tradičně vyvolává představu o něčem půvabně enigmatickém.“ – Angličané mají slabost pro Dvořáka nebo Muchu.

Regionální muzeum v Kolíně připravilo soubornou výstavu Kolínská výtvarná scéna 1918–1968. „Výrazným kladem výstavy je její přehlednost, na panelech se lze dočíst základní údaje o všech autorech. Kromě toho si můžeme poopravit zažitý dojem, že Kolín je spojen pouze s rodákem z blízkých Zásmuk, kapelníkem Františkem Kmochem,“ píše Jan Šída v Právu.

Marek Gregor pro časopis Reflex vyzpovídal výtvarníka Daniela Peštu při příležitosti otevření jeho výstavy v DOXu. Tématem rozhovoru byla především Peštova tvorba, respektive otisk jeho osobnosti a ega do tvoření nebo smíření se s existencí jím vytvořeného umění. Došlo však i na kritiku současné společnosti a politiky.

Další rozhovor nabízí časopis Instinkt. Honza Dědek mluvil s designérem Janem Čapkem, autorem lahve Mattoni a dalších úspěšných návrhů. Mluvilo se o Čapkových studiích na brusiče drahých kamenů, šperkařství u K. V. Nováka na UMPRUM, kde přesedlal na design. Tématem rozhovoru byly přirozeně autorovy nejvýznamnější práce, jakou je nafukovací pes Bulík navržený pro Fatru Napajedla dle vzorů Libuše Niklové.

Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze dnes otevírá výstavu Bydliště: panelové sídliště. Výstava je výsledkem pětiletého grantu, za kterým stojí jako garant Rostislav Švácha. Sídliště jsou zkoumána z pozice dějin architektury a umění a rozdělena do několika „vývojových“ skupin. „Výsledky bádání, které zahrnulo historii více než 70 sídlišť z celé republiky, se jim podařilo proměnit ve srozumitelnou, informacemi nabitou a navíc zábavnou podívanou,“ píše Magdalena Čechlovská v Hospodářských novinách.

V Plzni byla rozluštěna záhada autorství intervencí do veřejného prostoru. Autorem šlépějí u synagogy nebo rukou u katedrály je chválenický kamenosochař Lukáš Řezníček. „V dnešní době se dohledá všechno. Kdyby mně vadilo, že se na mě přijde, tak si vezmu masku a určitě bych tam nedal svou signaturu. Co se má stát se stane,“ říká sochař. Více v plzeňské MfDnes.