Top10 roku 2017

Rok 2017 přinesl mnoho dalších ocenění pro umělce a teoretiky, nové instituce a jejich proměny, velké zahraniční přehlídky, domácí události, akce umělecko-politických uskupení, nové knihy, 2 procenta na umění ve veřejném prostoru v Praze, ale také poznamenal architektonickou tvář hlavního města a mnoho významných osobností v jeho průběhu opustilo svět umění a kultury.

1/ Ocenění umělci a teoretikové

V pražské Galerii kritiků se konala desátá finálová výstava Ceny kritiků za mladou malbu, jejímž laureátem se stal Tomáš Predka. Karel Malich se stal laureátem Ceny Vladimíra Boudníka za významný tvůrčí přínos v oblasti grafiky. Prestižní Pritzkerovu cenu za architekturu obdržel ateliér RCR (Rafael Aranda, Carme Pigem a Ramon Vilalta). V hlavní kategorii Grand Designér roku zvítězilo studio deFORM s interaktivní hrou Koski a policovým systémem ZIG ZAG pro firmu HEM. Do síně slávy byl uveden grafický designér a typograf Rostislav Vaněk. Letošního Zlatého lva za celoživotní přínos výtvarnému umění si z benátského Bienále odnesla americká umělkyně Carolee Schneemann. Vítězkami 8. ročníku soutěže Máš umělecké střevo? určené pro studenty středních škol byly Dorothea a Johana Hofmeisterové z pražského Gymnázia Jana Keplera. V pátek 19. května byli v Barceloně oznámeni vítězové Ceny Miese van der Rohe 2017: nizozemská studia NL Architecs a XVW architectuur, kteří cenu obdrželi za projekt kolektivního bydlení DeFlat Kleiburg. Ocenění Architekt roku si za svou práci v oblasti sociální architektury odnesla Kateřina Šedá.

Bienálně udělované ocenění pro studenty českých a slovenských vysokých uměleckých škol pořádané Fakultou umění a designu UJEP v Ústí nad Labem a zvané EXIT získala Marie Tučková. Cenu Startpoint 2017 si odnesla Michelle Hall. Jedenáctý ročník soutěže Jiné vize, který se odehrává v rámci Přehlídky animovaného filmu v Olomouci, vyhrál David Přílučík. Cenu Věry Jirousové za přínos oboru umělecké kritiky získal kurátor a kritik Tomáš Pospiszyl. Na Slovensku vznikla v letošním roce nová cena pro začínající kritiky ASK?, jejímž prvním laureátem se stal kurátor a kritik Omar Mirza.

Překvapivého vítěze měla letošní Cena Oskára Čepana. Porota se, dle vlastních slov, rozhodla ocenit „dynamiku jednoty, solidarity a podpory“, která se projevila ve formě a obsahu společné výstavy a laureáty se proto stali všichni nominovaní umělci – APART Collective, Katarína Hrušková, Nik Timková a Zuzana Žabková. Cenu Jindřicha Chalupeckého udělovanou umělcům do 35 let získal v Berlíně tvořící Martin KohoutOcenění pro mladší generací uznávané a vlivné umělce získal Zbyněk Baladrán. V Hullu, britském letošním městě kultury, byla vítězkou Turnerovy ceny vyhlášena Lubaina Himid, zanzibarská rodačka.

2/ Nové prostory a proměny galerijních institucí

GHMP zrekonstruovala prostory bývalé konírny v Colloredo-Mansfeldském paláci, kde jsou prezentovány umělci a umělkyně nejmladší generace. Jiří Fajt podepsal memorandum zaručující pětiletou spolupráci Národní galerie s Thyssen Bornemisza Art Contemporary (TBA21). Bratislavská galerie Zahorian & Van Espen zastupující řadu slovenských i českých umělců (namátkou Lucii Scerankovou, Jiřího Davida neb Ivana Pinkavu) otevřela na Praze 7 novou pobočku. V březnu poprvé otevřela Kancelář pro umění PLATO Ostrava, jejíž činnost přímo navazuje na tříletý grant města Ostravy, které nyní galerii spravuje jako příspěvkovou organizaci. Galerie zatím sídlí na provizorní adrese na Českobratrské ulici, v budoucnu se PLATO přestěhuje do někdejšího Bauhausu, konečnou destinací pak budou zrekonstruovaná památkově chráněná jatka. Po dvouleté generální rekonstrukci bylo v květnu otevřeno Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. V prosinci byla v Praze na Dittrichově ulici otevřena White Pearl Gallery a nová Galerie Zdeňka Sklenáře na Mikulandské ulici. INI Gallery a A.M.180 se přestěhovaly na Žižkov. V karlínských kasárnách začala opět fungovat galerie Karlin Studios.

Také v zahraničí vznikly nové galerie a muzea: po tříletém zpoždění bylo otevřeno soukromé muzeum umění Centro Botín ve španělském Santanderu projektované Renzem Pianem, v Kapském městě byl v září zahájen provoz prvního afrického muzea moderního umění, které je zároveň největším africkým muzeem vůbec, a v hlavním městě Spojených arabských emirátů byla v listopadu otevřena franšíza pařížského muzea umění Louvre.

3/ Velké přehlídky Documenta a Skulptur Projekte a Benátky

Pod uměleckým vedoucím Adamem Szymczykem začala 10. června kasselská část 14. ročníku Documenty (již od května pak trvala athénská polovina přehlídky). České a slovenské umění reprezentovala svými videy Anna Daučíková. Výstava umění ve veřejném prostoru probíhající od roku 1977 v Münsteru – Skulptur Projekte, jež nabídla desítky uměleckých instalací, začala rovněž od 10. června. V létě se kromě těchto dvou přehlídek konalo také Bienále v Benátkách nebo Expo 2017 v Astaně. Zatímco Documenta 14 se nesla v silně politickém duchu vlivem rozdvojení centra mezi Atény a Kassel, benátské bienále šlo spíše cestou divácké přívětivosti a zkoumání vnitřního světa umělců. Nejsilnější debaty proto letos vyvolala právě Documenta, a to především kvůli aténské části a výraznému překročení rozpočtu, na který upozornili někteří němečtí politici. Závěr Documenty tak s sebou nesl hořký podtón vyvěrající z napjatých řecko-německých politických vztahů. Komentář k celé kauze vyšel na Artalku zde.

4/ Digitalizace muzejních sbírek

Poté, co své umělecké fondy na internetu nabídla volně ke stažení celá řada světových galerií včetně MET New York, londýnské National Gallery nebo Rijksmusea v Amsterdamu, přistoupila k podobnému kroku i Moravská galerie v Brně. Na speciálním webu lze vyhledat na 160 tisíc položek, přičemž většina z nich je zdigitalizována. V listopadu oznámila GAVU v Ostravě koupi skeneru, který umožní digitalizaci jejích sbírek, před Vánoci pak začala s digitalizací vlastních sbírkových předmětů také Národní galerie v Praze.

5/ Demolice a protesty

Ministerstvo kultury neprohlásilo pražský Transgas kulturní památkou, souboru pozoruhodných brutalistních budov proto hrozí demolice. Na místě komplexu by pak měla vyrůst běžná kancelářská budova. Proti rozhodnutí ministerstva se ohradila celá řada odborníků – například vedoucí kateder dějin umění českých vysokých škol napsali ministru Danielu Hermanovi otevřený dopis, už dříve vznikla proti demolici petice a nesouhlas vyjádřil i spoluautor projektu Transgasu, architekt Václav Aulický. Na začátku prosince se před budovou Transgasu sešlo i protestní shromáždění. V březnu proběhla demolice automatické telefonní ústředny v Dejvicích, jejímž jedním z autorů byl také Václav Aulický. O měsíc později byla zahájena demolice historického domu na rohu Opletalovy ulice a Václavského náměstí.

6/ Umělečtí aktivisté

„Věříme, že město by si mělo vážit starých tradic, chtít, aby byla zachována prestiž této budovy, a nenechat ji kolemjdoucími vnímat jako reklamní výkladní skříň,“ uvedla aktivistická skupina Bolt 958, jejíž členové vylili do Vltavy z terasy Mánesa kbelíky s jasně červenou barvou, čímž chtěli upozornit na nezměněnou situaci této výstavní síně. V prosinci toto anonymní uskupení protestovalo proti chystané demolici Transgasu, který symbolicky zahalili do červeného dýmu. Členové kolektivu Zentrum für politische Schönheit postavili nedaleko domu kontroverzního člena německé strany Alternativa pro Německo (AfD) Björna Höckeho instalaci, která připomíná berlínský památník obětem holocaustu. Höcke je předsedou frakce AfD v zemském sněmu v Durynsku a ve straně zastupuje pravicové, nacionalistické křídlo. Je znám pro své demagogické výroky o masovém vraždění Židů za druhé světové války.

7/ Dvě procenta pro umění ve veřejném prostoru

Dvě procenta z objemu peněz určených na investice použije hlavní město na podporu umění ve veřejném prostoru. Do konce roku 2018 by mělo být rozděleno 135 milionů korun na vznik přibližně deseti realizací. Praze však chybí strategický dokument, který by se těmito realizacemi zabýval a celý projekt proto doprovází mnohé kontroverze, jak ve svém komentáři na Artalku upozornila Zuzana Krišková.

8/ Nové knihy

V Praze a v Brně byla 2. února pokřtěna publikace zaměřená na dlouholeté architektonické a designerské dílo Růženy Žertové. V roce 2017 také vyšla uměleckoteoretická kniha Apocalypse Me Jana Zálešáka, antologie textů Filmaři všech zemí, spojte se!, kterou u příležitosti výstavy Biafra ducha ve Veletržním paláci vydal tranzit.cz a již editovala Tereza Stejskalová, a katalog doprovázející výstavní projekt Paneland, jenž nahlíží na téma výstavby panelových sídlišť v 70. a 80. letech jako na neopakovatelný urbanistický, architektonický či designerský experiment. Katalog editoval Rostislav Koryčánek.

9/ Feminizace domácí umělecké scény

Feminismus se postupně stává vlivným kritickým diskurzem v politice i ve společenských vědách a samozřejmě se tak feministická vlna nevyhýbá ani domácí umělecké scéně. Tereza Stejskalová zorganizovala pod hlavičkou iniciativy tranzit.cz cyklus seminářů a čtení, který přinesl důležité otázky ohledně přístupnosti, sebe-reflexivity a vnitřního fungování českých uměleckých institucí. Vznikl Kodex feministické (umělecké) instituce, ke kterému se některé instituce zavázaly. Bouřlivou odezvu vyvolal letošní ročník Nového zlínského salonu, který přinesl výstavu současného umění pod názvem Co je současný obraz?, na níž bylo zastoupení ženských umělkyň vůči mužským umělcům 1:33. Výsledkem feminizace umělecké scény jsou také kromě diskuzí o zavedení kvót, otázky ohledně inkluzivních programů, které ve většině velkých českých výstavních institucích chybí, a téma férových finančních odměn pro umělce/kyně a kurátory/ky.

10/ Úmrtí osobností domácí a světové umělecké scény

V lednu zemřeli dva velcí myslitelé John Berger a sociolog Zygmunt Bauman. Ve věku 70 let odešel slovenský konceptuální umělec Milan Adamčiak. Ve čtvrtek 16. února zemřel řecko-italský umělec Jannis Kounellis, který byl jedním z předních představitelů uměleckého hnutí arte povera. Jeden ze tří ikonických umělců definující pop-art (spolu s Andym Warholem a Royem Lichtensteinem) James Rosenquist zemřel v dubnu ve věku 83 let v New Yorku, ve stejnou dobu opustila umělecký svět také polská sochařka a výtvarnice Magdalena Abakanowicz. V květnu zemřel ve věku 77 let sochař a akční umělec Vito Acconci a o týden později odešel stejně starý německý neoexpresionista Penck.  Na konci května přišly české dějiny umění o významnou osobnost, ve věku 91 let zemřel Jaromír Homolka. V červnu opustily výtvarný svět takové osobnosti, jako byl slovenský sochař Jozef Jankovič, člen skupiny Ztohoven Filip Crhák a akademický sochař Olbram Zoubek, který je mezi veřejností nejvíce znám díky památníku obětem komunismu na pražském Újezdě nebo sejmutí posmrtné masky Jana Palacha. V průběhu léta opustil českou uměleckou scénu historik umění a výtvarník Josef Císařovský (1926–2017) a výtvarník Karel Franta (1928–2017). Další smutná zpráva dorazila v polovině srpna z Itálie, kde po předávkování léky zemřela umělkyně Chiara Fumai.

Na podzim zemřela ve věku 82 let Kate Millett, spisovatelka, umělkyně a aktivistka, a historička Linda Nochlin, jež se zasloužila o rozvoj feministické teorie a dějin umění. V roce 1971 publikovala vlivný text Why Have There Been No Great Women Artists? 3. října zemřel český exilový sochař Jan Koblasa a ve stejný čas zesnula předčasně ředitelka Bronx Museum of Arts Holly Block, která se zasloužila o výrazný rozvoj jí svěřené instituce. Těsně před Vánoci opustil domácí uměleckous scénu legendární undergroundový malíř Pavel Brázda.


Foto: 2/ Pohled do instalace videa Slides od Martina Kohouta. Autor fotografie: Peter Fabor; 3/ Pierre Huyghe, After ALife Ahead, 2017, © Skulptur Projekte 2017, foto: Ola Rindal; 4/ Akce uměleckých aktivistů Bolt958 s názvem "Transgas hoří!". Foto: archiv Bolt958; 5/ 3: Katharine Murray Millett by Alice Neel, flickr, Cliff.