TZ: Češi a paneláky. Příběh unikátního fenoménu ukáže výstava Paneland

Češi a paneláky. Příběh unikátního fenoménu ukáže výstava Paneland / Moravská galerie v Brně / Brno / 23. 11. 2017

Pro více než dva a půl milionu lidí jsou domovem. Žijí v nich rodiny s dětmi i samotáři, všechny věkové kategorie, chudí i bohatí. Řeč je o panelácích, neobyčejném fenoménu někdejšího Československa, který je dodnes živý a stále se vyvíjí. S odstupem padesáti let od masové výstavby panelových sídlišť nabízí Moravská galerie v Brně neobvyklý pohled na relikt komunistického režimu. Kromě typického panelového bytu, „Husákova 3+1“, představí výstava také fotografie, design, módu z doby normalizace, i projekty současných umělců. Ukáže tak

i proměnu vnímání sídlišť v průběhu posledního půlstoletí.

PANELAND. NEJVĚTŠÍ ČESKOSLOVENSKÝ EXPERIMENT

Kurátor: Rostislav Koryčánek

Architekt výstavy: Tomáš Džadoň

Ilustrace: Jan Šrámek

Uměleckoprůmyslové muzeum, Husova 14

24. listopad 2017 – 18. březen 2018

Vernisáž: 23. listopad 2017 v 18.00, dětská vernisáž v 16.00

S trochou nadsázky by se dalo říct, že se Československo v 70. a 80. letech minulého století změnilo na „Paneland“. I proto autoři výstavy, která se fenoménem tohoto způsobu bydlení zaobírá, zvolili do názvu výstavy tuto slovní hříčku. Odkazují tak na masivní výstavbu panelových sídlišť, jež byla spojena s potřebou přesunu lidí do průmyslových center. Toto přesídlení můžeme považovat za „Největší československý experiment“, který ovlivnil životy nejen samotných obyvatel. „Najít klíč k tomu, jak prostředí panelových sídlišť uchopit, jak je zabydlet, byl úkol nejen pro samotné obyvatele, ale i pro vědecké týmy, které se tímto problém zabývaly z pohledu architektury, urbanismu, sociologie nebo psychologie,“ konkretizuje kurátor výstavy Rostislav Koryčánek.

Souběžně s panelovým sídlištěm se navíc zrodil zcela nový životní styl – „panelákovou kulturu“ přiblíží výstava díky archivním videozáznamům, chybět nebudou fotografie, dobový nábytek, design nebo móda. Typický panelový byt připomene Husákovo 3+1, rekonstrukce bytu, která vznikla v rámci semináře Lady Hubatové-Vackové na půdě Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze v roce 2007. S normalizačním bydlením je těsně spjat i nejpoužívanější sektorový nábytek navržený Jindřichem Halabalou – U101, který na výstavě plní roli stěn a vitrín.

Panelovými sídlišti se začala Moravská galerie zabývat z popudu šéfkurátora Ondřeje Chrobáka, který se zajímal o období komunismu a s tím spojenou kulturu bydlení, výstavě předcházel Bulletin s názvem Normalizace. Aktuálnost tohoto tématu dokazuje také činnost Uměleckoprůmyslového musea v Praze. „Dosud nejrozsáhlejší výzkum architektury a urbanismu panelových sídlišť České republiky dokončilo v letošním roce Uměleckoprůmyslové museum v Praze, které v rámci grantového projektu NAKI Ministerstva kultury realizovalo ve všech krajích ČR exteriérové výstavy na toto téma. Soubornou výstavu, která detailně přiblíží vývojové etapy i osobnosti tvůrců českých sídlišť, stejně jako dispozice bytů a proměny dobové bytové kultury, otevře pražské UPM pro veřejnost 18. 1. 2018. K projektu jsou vydány dvě obsažné publikace Paneláci I. a II.“, dodává Helena Koenigsmarková, ředitelka Uměleckoprůmyslového musea v Praze.

Na Panelandu se podílí i přední český designér Maxim Velčovský, který zde prezentuje prostorovou instalaci z lisovaného skla, jež má evokovat brněnské panelové sídliště. Nechybí ani interaktivní prvky, které zaujmou především dětské návštěvníky – funkční telefonní linky, prolézačky či zmenšené modely nábytku Univerzal, ze kterých je možné si poskládat vlastní byt. Ve svém ateliéru si děti mohou pohrát s retro hračkami nebo se zapojit do projektu umělce Jiřího Černického, který zde z použitého materiálu vytvoří panelákové pokoje (viz příloha č. 1).

Výstavou Paneland Moravská galerie zahajuje i mezinárodní projekt MADE IN CZECHOSLOVAKIA organizovaný ve spolupráci se Slovenskou národní galerií (více viz příloha č. 2). Obě instituce využily příležitosti nadcházejícího roku 2018 a chtějí připomenout, že v období mezi lety 1918 a 1993 tvořily naše vlasti společný stát, Československo. „MADE IN CZECHOSLOVAKIA není ani tak projektem, jako spíše manifestací, spontánním přihlášením se k tématu, partnerství a spolupráci. Slovenská národní galerie s Moravskou galerií v Brně intenzivně spolupracovala již v předešlém roce, kdy partnerské instituci nejen po technické stránce pomáhala s uvedením sbírek online. Důležitým impulzem pro uspořádání společného projektu bylo uvažování o první republice. Mladý stát byl zbudován na moderních základech a jeho součástí byla silná marketingová kampaň. Přestože Československo dnes již neexistuje, v mnoha kontextech tato ‚značka‘ stále funguje. Projekt je přiznáním si společného a potvrzuje přirozenou potřebu něco spolu zkusit, začít, nebo si jen připomenout, co všechno zmizelo v čase.“, doplňuje Alexandra Kusá, ředitelka Slovenské národní galerie.