TZ: Národní galerie vydává katalog k výstavě Arcivévoda Ferdinand II. Habsburský

Národní galerie vydává katalog k výstavě Arcivévoda Ferdinand II. Habsburský / Národní galerie v Praze / Praha / 14. 11. 2017

Výpravný katalog doprovází stejnojmennou výstavu Arcivévoda Ferdinand II. Habsburský. Renesanční vladař a mecenáš mezi Prahou a Innsbruckem, kterou uspořádala Národní galerie v Praze ve spolupráci s Kunsthistorisches Museum Wien a Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky. Výstava se koná od 3. listopadu 2017 do 25. února 2018 ve Valdštejnské jízdárně v Praze.

Předmětem publikace je pozoruhodná osobnost středoevropských dějin a kultury -arcivévoda Ferdinand II. (1529−1595), druhorozený syn císaře Ferdinanda I. Po dobu dvaceti let (1547−1567) pobýval mladý Habsburk v Čechách jako zástupce svého otce - českého krále. Během tohoto období zastával významnou roli ve správě země, vedl renesanční přestavby Pražského hradu, z vlastní iniciativy vystavěl proslulý letohrádek Hvězda, pořádal početné a velmi oblíbené turnaje i jiné společenské aktivity a stal se též vyhledávaným mecenášem. Po otcově smrti v roce 1564 arcivévoda zdědil Tyrolsko a Přední Rakousy, kam se i s rodinou přesídlil o tři roky později. Splnil si tím sen o vládě nad vlastním územím, kde navíc zúročil zkušenosti nabyté v Čechách. Během této životní etapy se také mohl věnovat své sběratelské vášni. Pro rozrůstající se sbírky vystavěl speciální budovy na zámku Ambras poblíž Innsbrucku, jež byly již v 16. století zvány muzeum. Jeho konvolut zbrojí slavných mužů, knihovna a kunstkomora se záhy staly proslulými. Kvalitou exponátů i rozsahem svých kolekcí se Ferdinand zvaný Tyrolský řadí mezi nejvýznamnější sběratele své doby. Ambras je právem pokládán za nejstarší muzeum na světě.

Publikace spojuje úlohu odborné monografie i výstavního katalogu. První část tvoří třináct statí z pera předních českých a rakouských historiků a historiků umění, které zahrnují důležité stránky života a mecenátu arcivévody Ferdinanda. Úvodní studie pojednávají o životním osudu, politické a společenské roli arcivévody Ferdinanda v českých zemích i  Tyrolích. Další statě seznamují čtenáře s jeho stavební a uměleckou činností během pobytu v Čechách i později v Tyrolsku. Rovněž je reflektována arcivévodova portrétní reprezentace, jeho jednotlivé sbírky a také aktivity podporující různé vědní disciplíny, především lékařství. Dále je zde poukázáno na význam a symboliku zahrad v dobové kultuře i hudbu na dvoře arcivévody Ferdinanda.

Druhá část publikace obsahuje přes 230 katalogových hesel, která poskytují podrobnější informace o jednotlivých vystavených dílech. Většina dochovaných předmětů z Ferdinandových sbírek se dnes nachází v majetku zámku Ambras nebo Kunsthistorisches Museum Wien. Exponáty zahrnují velmi různorodý materiál – vzácné listiny, portrétní malby, cenné osobní předměty arcivévody a jeho rodiny, modely letohrádku Hvězda i zámku Ambras, mimořádně vzácné zbroje z Ferdinandova vlastnictví nebo knihy z jeho knihovny. Také kolekce předmětů z jeho kunstkomory je pestrou přehlídkou, jež obsahuje vynikající příklady lidského umu i divy přírody. Mezi čtyřicítku autorů fundovaných hesel patří kromě pracovníků všech tří zúčastněných institucí další přizvaní odborníci. Texty doprovází velký počet barevných ilustrací skýtajících detailní pohled na vzácná umělecká díla, přírodní či technické kuriozity z Ferdinandových sbírek.

Publikace svým tématem částečně navazuje na dřívější práce o arcivévodovi Ferdinandovi, které byly věnovány jeho slavnému letohrádku Hvězda nebo jeho knihovně. Přínos této publikace spočívá v tom, že poskytuje komplexní pohled na život Ferdinanda Tyrolského a zvláště na jeho sbírky, které jsou ve středoevropském prostoru výjimečné. Není divu, že učarovaly i císaři Rudolfovi II., který je získal po smrti svého strýce Ferdinanda. Český čtenář má tak poprvé možnost se s tímto uchvacujícím kulturním bohatstvím blíže seznámit.

Blanka Kubíková – Sylva Dobalová – Jaroslava Hausenblasová (eds.)

416 stran, 405 reprodukcí, česko-německy

Katalog k výstavě

Grafický design: Robert V. Novák