denní tisk 2. 11. 2017

Pavel Vokatý se na Poslední straně Lidových novin zabývá genderovým nepoměrem vystavujících v Rudolfinu. Z českých tvůrců zde svá díla prezentovalo 17 mužů na jednu ženu (Adrienu Šimotovou v roce 2011). Na tento nepoměr upozorňuje například Tereza Jindrová. Ředitel galerie se ohrazuje – kurátoři vystavující nevybírají podle genderového klíče, ale jiných kritérií.

V úterý bude v trutnovské galerii Uffo zahájena výstava místní rodačky Simony Gleissnerové pracující primárně s papírem. „Výstava GIFO in UFFO dokazuje prakticky neomezené možnosti v tvorbě tvarově rozličných papírových objektů a stínidel. Ta, ačkoliv jsou z obyčejného nehořlavého papíru, připomínají čistý sněhově bílý porcelán,“ píše Vladislav Prouza v regionálním Právu.

Historička umění a památkářka Ivana Kyzourová napsala do rubriky Názory v Lidových novinách text hodnotící vztah Miloše Zemana k umění. Státní vyznamenání totiž uděluje pouze umělcům adorovaným masami, ne nekomerčnímu umění. „Fandí srozumitelnosti, která je prvoplánová, zplošťující a leckdy obhroublá a naprosto tupá. Zeman jako by vůbec nechápal, že i umění je práce. Nejen jeho produkce, ale i jeho vnímání.“

Marek Gregor vyzpovídal pro časopis Reflex Tomáše Pospiszyla, který napsal publikaci o Davidu Černému, jež právě vychází. „David Černý funguje paralelně s českou uměleckou komunitou, je na ní nezávislý. Nepodřizuje se módním trendům a české výtvarné instituce ignoruje. Dělá si, co chce, a hodně lidí ho tu moc nemusí. Často se vyhraňuje vůči konceptuálnímu umění, které ale já mám rád a píšu o něm asi častěji než o Černém.“