Církve kritizují státní památkovou péči

Jako velkou překážku při správě a využitelnosti historických objektů vnímají jejich majitelé z řad církevních subjektů dvojkolejnost památkové péče. Stanoviska státních a městských památkářů v Praze jdou často proti sobě a ve výsledku jsou podle nich obstrukční. Na tiskové konferenci, která pořádala Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) a jež byla zaměřená na využitelnost historických objektů v současnosti, to dnes řekl ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.

"Oni to tak nemyslí, ale nastavení pravidel je takové, že to k tomu vede. Jsou mezi nimi různé názory, je to svým způsobem džungle," dodal.

Pavlát kritizoval Národní památkový ústav (NPÚ), tedy stát za to, že úředníci rozhodují, aniž mají finanční odpovědnost. Jejich rozhodnutí podle něj prodlužují stav, kdy památka nemůže na sebe vydělávat. Dvojkolejnost památkové péče, kdy NPÚ vydává stanoviska, ale rozhodovací pravomoc mají památkáři v obcích, kritizoval i konzervátor pražské arcidiecéze Vladimír Kelnar. Avizovaný zástupce NPÚ se přitom dnešní TK nezúčastnil.

"Po změně Občanského zákoníku je památkový zákon jediný pozůstatek socialistické éry, byť je mnohokrát novelizován," připomněl Kelnar. Přípravu nového památkového zákona, jehož poslední návrh letos neprošel parlamentem, řeší podle něj stát vždycky výhradně ze svého pohledu – přestože daleko více je jiných než státních vlastníků památek. Památkový zákon je velkým omezením práv vlastníků a jedinou kompenzací za to jim je jen možnost žádat o dotaci, řekl.

Jan Balák z pražského arcibiskupství připomněl, že církev je většinový vlastník státem registrovaných kulturních památek. "Část z nich se využívá pro duchovní činnost, část se snažíme využívat komerčním způsobem, abychom z nich mohli financovat aktivity, pro které tu jsme," uvedl. Arcibiskupství investuje ročně několik set milionů korun do oprav.

Aktuální investiční projekty arcibiskupství jsou přestavba zámku v Dolních Břežanech na hotel, který by se měl otevřít příští rok, a výstavba kancelářské budovy tamtéž pro japonskou technologickou firmu Rigaku. Oba souvisejí s laserovými pracovišti, z nichž některá vznikla také na pozemcích původně patřících arcibiskupství.

Arcibiskupství připravuje rekonstrukci Jiřského kláštera na Pražském hradě, který je jednou z památek získaných v restitucích. Církvi se ale nevrátila přilehlá bazilika. V klášteře by mělo být arcidiecézní muzeum, zatím je ale projekt podle Baláka na začátku; Hrad je dnes podle něj areál velmi problematický co do provozu kvůli zavedeným opatřením u vstupu i co do rozsáhlé rekonstrukce.

Židovská obec v Praze založila pro správu svého majetku společnost Matana. Podle jejího ředitele Martina Turka dává obec do oprav památek ročně asi 50 milionů korun, roční výnosy společnosti jsou asi 80 milionů. Aktuálně největším připravovaným projektem v Praze je rekonstrukce domu U zlatého slunce v Dlouhé ulici, paláce s gotickými základy a převážně renesanční úpravou. "Odhadované investice jsou asi 140 milionů korun. Vzhledem k poloze domu v něm počítáme s gastro provozy, částečně s kancelářemi a apartmány," řekl ČTK.

Zdroj: ČTK