TZ: Nechte to Zemi

Nechte to Zemi / Dům umění Ústí nad Labem / Ústí nad Labem / 26. 10. – 8. 12. 2017

Příloha pošty

Nechte to Zemi

26. 10. – 8. 12. 2017

kurátoři: Margarethe Makovec & Anton Lederer

Marlene Hausegger, HeHe, Markus Jeschaunig, Zdena Kolečková, Folke Köbberling, Richard Loskot & Mjölk, Polonca Lovšin,
Cecylia Malik & Polish Mothers on Tree Stumps, RESANITA, Oliver Ressler, Michaela Thelenová, Martin Zet

Dům umění Ústí nad Labem představuje mezinárodní výstavu současného umění reflektující společenskou environmentální stopu na planetě Zemi. Na výstavě se objeví díla, která se zaměřují na blízké okolí, tj. na region Ústí nad Labem, ekologické problémy, dopravu, znečištění vzduchu a vliv na flóru a faunu. Některá díla otevírají kritický pohled na současnou historii regionu, radikální politické změny ve 20. století, související ekonomická rozhodnutí a jejich dopad na místní obyvatele. Už dlouho je očividné, že pokud chceme nepředvídatelné dopady globálního oteplování udržovat na minimu, je zapotřebí zastavit klimatické změny a přijmout řadu opatření směřujících k redukci či naprosté eliminaci emisí škodlivých látek do ovzduší. Zejména je zapotřebí drasticky snížit spalování fosilních paliv. V tomto ohledu již byla podniknuta spousta kroků, jedná se nicméně o pomalý proces. V mnoha zemích se pro výrobu elektřiny využívá stále více obnovitelných energií, někteří se však naopak bouří a lehkomyslně se vrhají do spalování uhlí, ropy a plynů, to vše ve jménu zisku. Skutečnému energetickému zvratu tak stojí v cestě zavedené ekonomické sítě. Někde se tedy staví solární a větrné farmy, jinde naopak dochází k masivnímu nárůstu těžby a spalování fosilních paliv.

To samé je na pořadu dne i v severních Čechách. Hnutí odpůrců s názvem „Limity jsme my“ informuje o zprvu pozitivním vývoji po politickém převratu: „30. října 1991 provedla první demokraticky zvolená vláda naší republiky velkolepý akt rozloučení se s tragickým dědictvím režimu komunistické strany: stanovila územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Dala nám jasnou hranici, za kterou se povrchová těžba tohoto fosilního paliva nesmí rozšířit, a uzavřela tak společenskou smlouvu s obyvateli regionu. Ti se museli do té doby takřka neustále strachovat o své domovy, jak to dokládá dlouhý seznam obcí vysídlených a zničených kvůli uhlí. Limity po celé čtvrt století plnily svou úlohu.“ Po téměř pětadvaceti letech se však postoj vládnoucí vrstvy zcela změnil, což vedlo k založení hnutí „Limity jsme my“: „Vznikli jsme v roce 2015 v souvislosti s vládním návrhem prolomit limity těžby hnědého uhlí v Severních Čechách, který by ve své nejhorší variantě znamenal bourání obcí Horní Jiřetín a Černice. V kampani za zachování limitů jsme se spolu s tisícovkami lidí z celé republiky během roku 2015
stavěli proti prolomení limitů těžby na dolech Bílina a ČSA
v severních Čechách.“

Hnutí je od té doby stále aktivní, rozšiřuje se a získává mezinárodní podporu. Členové svoje jednání vnímají jako neodkladné: „Těžbu a spalování uhlí je třeba ukončit mnohem dříve, než v roce 2055. Česká republika například zbytečně provozuje arzenál zastaralých uhelných elektráren. Každým dnem tato nepotřebná zařízení zamořují naše ovzduší i těla těžkými kovy a polétavým prachem a přispívají ke změnám klimatu.“ Nejsou to jen Češi, kteří spojují své síly a protestují proti zcestným energetickým politikám – podobně postupuje čím dál víc lidí po celém světě. A třeba se nakonec přece jen dočkáme onoho rozpoutání celosvětové energetické revoluce,
kterou očekává stále více obyvatel Země. Ať už se jedná o příspěvky ovlivněné tímto fenoménem v jiných částech světa, či spojující Ústí nad Labem a další města, vyplývá z nich, že tento problém rozhodně není lokální a omezený pouze na určité oblasti, ale nabývá globálních rozměrů.

Umělci se ve svém přístupu ke zkoumané oblasti uchylují k různorodým strategiím a uměleckým technikám – od analytického přístupu přes aktivistické praktiky až po vizionářské plány budoucnosti. Díla mají formu fotografií, videí, koláží, objektů, interaktivních instalací i performancí. Umění dokáže nejen zachytit naše představy utopií, ale především předat dál zprávu o naší zodpovědnosti i o trvalém protestu proti statusu quo. Radikální myšlenky, analýza a kritika civilizace, akt solidarity, přerozdělení moci i osobní pokyny – můžeme po právu očekávat, že to vše
se zosobní v dílech vystavovaných umělců, v dílech, jež jsou silná z kontextového i estetického hlediska a jejichž autoři se zabývají subjekty životního prostředí, které se prolínají s alternativami k současnému ekonomickému systému a vykořisťování planety.

Margarethe Makovec & Anton Lederer

Nechte to Zemi

„Ponechme fosilní paliva v zemi a naučme se žít bez
nich – to je základní princip, který nás může vyvést
ze stávajícího bludiště, kvůli němuž pouze neustále
zhoršujeme klimatickou krizi.“

http://leave-it-in-the-ground.org

Dům umění Ústí nad Labem

Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně
Klíšská 1101/129a, 400 96 Ústí nad Labem
www.duul.ujep.cz