TZ: Jiří Kornatovský

Jiří Kornatovský / Style declarative / Galerie moderního umění v Hradci Králové / Hradec Králové / 13. 10. 2017 – 28. 1. 2018

image002(3)

Jiří Kornatovský: Style declarative

Královéhradecká Galerie moderního umění poprvé představí rozsáhlým souborem tvorbu významného českého umělce Jiřího Kornatovského.

Setkání s jeho obřími kresbami je neopakovatelným fascinujícím zážitkem. Reprodukce, jež si obvykle prohlížíme na monitoru, nedovedou předat veškerou vnitřní silu, která je v nich skrytá. Přijďte se přesvědčit!

Vernisáž za přítomnosti autora se uskuteční ve čtvrtek 12. 10. 2017 od 17 hodin

Výstavu uvede ředitel galerie PhDr. Tomáš Rybička

úvodní slovo: Mgr. Petra Příkazská, kurátorka výstavy

Doprovodné programy

K výstavě se uskuteční SETKÁNÍ S AUTOREM. Termín bude včas upřesněn.

Pro skupiny zájemců jsou k výstavě připraveny doprovodné programy s výtvarnými dílnami a komentované prohlídky.

Vystavených prací: 20, grafických listů, objektů, instalací a kreseb, z nichž největší má bezmála 5 x 2,3 m.

Výstava potrvá do neděle 28. 1. 2017

K výstavě bude vydán dvojjazyčný katalog.

Jiří Kornatovský: Style declarative

Jen nemnoho českých umělců dokázalo vytvořit dílo tak ucelené, výrazné a jedinečné jako právě Jiří Kornatovský. Jeho obří kresby nepřestávají fascinovat svou přímočarostí a zároveň neproniknutelnou tajemností. Mohutné formy, obliny, výdutě, propasti a toroidy, pulzují a vlní se a my téměř fyzicky pociťujeme nekonečný pohyb hmoty. Enigmatičnost paradoxně vyplývá ze samotné podstaty zvolené techniky, neustále se opakujících tahů uhlem, jehož čerň je měkká a zároveň hluboká, bez lesků, které by opticky narušovaly průběh jednotlivých tahů. Style Declarative, jak tuto techniku sám autor nazval, je deklarativní tj. výslovné, přímé, zřetelné vyjádření sebe sama, které nenechává nic zamlčeného či skrytého. Přesto či snad právě proto se nakonec dostává mimo oblast, v níž je možné dílu porozumět – tedy racionálně, rozumově ho vysvětlit skrze naše znalosti a zkušenosti. Svou mnohostí a komplexností se dostává do bodu, kde nelze sledovat jednotlivé linie a kde jsme pohlceni vlnícím se prostorem. Takto vrstvené linie a jimi budovaný objem jsou zároveň formou i významem. Díky této prvotní obsahové „prázdnotě“ mohou být jeho kresby naplněny hlubokým smyslem poznání.

Jiří Kornatovský na uměleckou scénu vstupoval v polovině osmdesátých let, v době kdy sílila vlna postmoderních návratů ke kořenům naší existence, k mýtům, archetypům a formujícím událostem v životě člověka i historii národa, které však byly deformovány nemilosrdnou optikou mládí plného nezkrotné energie, jenž boří vše zbytečné, staré a vyčpělé. Kornatovský, který v malířském ateliéru na akademii patřil k nejstarším, byl jiný. Nezajímala ho barva ani organizace postav a předmětů na plátně. Na rozdíl od svých vrstevníků se nesnažil do svých kreseb vložit žádný příběh, literární obsah či symbolický význam vztahující se k fantazijním světům či banální realitě, s níž jsme denně konfrontováni. Archetypy a mýty pro něj nebyly a nejsou souborem figur, ale energií předávanou prostorem a časem. Energií, jež ovládá naše tělo a mysl, energií z níž povstávají emoce a veškerá tvorba.