Poučení z Atén? Documenta na pokraji bankrotu

V neděli – 17. září – skončila kasselská část Documenty 14, a tím se se opět tato olbřímí umělecká přehlídka uložila na pět let ke spánku. Documentu provázela již od začátku vzrušená debata, týkající se především přesunutí části přehlídky do Atén. Ani ve svých posledních dnech nedostála Documenta klidu, tentokrát se pozornost stočila k nemalému překročení rozpočtu celé akce. Markéta Jonášová shrnula ve svém komentáři celou kauzu, která podle prozatímních informací nemá jasného viníka a odehrává se v rovině politického sporu. Jaké tedy plyne poučení z Atén?

Poučení z Atén? Documenta na pokraji bankrotu

V uplynulých dnech zahýbala světovými uměleckými médii (také zde a zde) kauza hrozícího bankrotu Documenty 14, jejíž letošní ročník představoval zatím nejrozsáhlejší edici ve více než šedesátileté tradici přehlídky. Jen několik dní před oficiálním zakončením kasselské Documenty otiskly regionální noviny Hessische/Niedersächsische Allgemeine zprávu o deficitu rozpočtu přehlídky ve výši sedmi milionů eur. Na zvláštní schůzi dozorčí rady na konci srpna se, bez účasti uměleckého ředitele Adama Szymczyka, stát Hesensko a město Kassel zaručily poskytnout chybějící finanční prostředky a odvrátily tím zadlužení Documenty. Autoři článku se domnívají, že deficit vznikl na základě neočekávané výše nákladů spojených s přesunem části přehlídky do Atén a nižším počtem návštěvníku oproti očekávaným odhadům. Eskalaci finanční situace dokládá například to, že ředitelka Documenty Annette Kulenkampff nabádala některé zaměstnance k prodeji suvenýrů ve frontách před výstavními prostory. Vina je podle listu především na uměleckém řediteli Adamovi Szymczykovi, který stojí za konceptem přesunutí části přehlídky, avšak dostatečně neparticipoval na získání finančních prostředků díky své časté nepřítomnosti. Článek dále naznačuje nekompetentnost Annette Kulenkampff v pozici hlavní ředitelky, jejíž zodpovědností bylo rozpočet dodržet. Polovina rozpočtu Documenty ve výši 18,5 milionů eur je financována městem Kassel, státem Hesensko a Federal Cultural Foundation, zatímco druhá část musí být generována ziskem přehlídky samotné, jež zahrnuje příjem z prodeje lístků, katalogů, suvenýrů a sponzorské příspěvky.

Umělecký tým přehlídky pod vedením ředitele Adama Szymczyka reagoval na článek prohlášením, ve kterém označuje informace poskytnuté novinami za spekulativní a ohrazuje se vůči přisuzovaní viny za vzniklý deficit uměleckému řediteli a ředitelce Documenty. Novináři nekontaktovali ani jednoho ze zmíněných protagonistů, aby svá tvrzení ověřili, a ve svém článku podali pouze útržkovitý popis nastalé situace. Kurátorský záměr Adama Szymczyka uskutečnit část přehlídky v Aténách byl schválený všemi zainteresovanými stranami již v roce 2013. S výjimkou jednoho navýšení v roce 2016 se však rozpočet přehlídky výrazně nezměnil od posledního ročníku, jež se konal pouze v Kasselu a v kratším časovém intervalu. Autoři prohlášení proto vyzývají k problematizaci samotných předpokladů produkce olbřímích přehlídek typu Documenty. Očekávání neustále narůstajícího úspěchu a ekonomického zisku generují nejen vykořisťující pracovní podmínky, ale rovněž zabraňují tomu, aby se výstava stala prostorem pro kritickou reflexi a umělecké experimenty. Zisk, který přehlídka generuje v samotném městě, značně překračuje investice města i regionu. Politikové podnítili mediální pozdvižení tím, že potvrdili hrozící bankrot Documenty a zároveň se pasovali do role „spasitelů“ nastalé krize, ke které však sami přispěli. V závěru prohlášení vyjadřuje umělecký tým podporu všem kulturním pracovníkům, jež se na přehlídce podíleli, včetně Annette Kulenkampff, a vyzývá širokou veřejnost k solidaritě s obhajobou svobodné, kritické a experimentům otevřené Documenty.

V poznámkách pro tisk, uvedených pod podpisy uměleckého vedení, autoři prohlášení uvádějí, že se Adam Szymczyk zúčastnil všech předchozích schůzí dozorčí rady, avšak na ono zvláštní zasedání na konci srpna nebyl přizván. Rovněž neobdržel pozvání k setkání s novým starostou města Kassel, který od července 2017 předsedá dozorčí radě. S uměleckých týmem tudíž nebyl veden dialog, ačkoliv se vedení snažilo komunikovat svoji pozici, a vzniklá mediální kauza se odehrála podle scénáře nadiktovaného zainteresovanými politiky. Rovněž tvrzení o nízké návštěvnosti Documenty není pravdivé, neboť pouze v Kasselu navštívilo přehlídku přes 850 tisíc návštěvníků a kapacita výstavních prostor dosahovala svých limitů. Aténskou část přehlídky shlédlo zdarma více než tři sta tisíc návštěvníků, kteří však nejsou vzhledem k nerentabilitě započítáni. Vzniklou kauzu je proto nutné číst v kontextu apelu politiků na ekonomický zisk a vzrůstající popularitu kulturních institucí. Stanovisko uměleckého týmu bylo podpořeno participujícími umělci formou otevřeného dopisu, který publikoval portál e-flux. V žádném z prohlášení se však autoři konkrétně nevyjadřují k samotnému deficitu rozpočtu. Výsledky šetření externí auditorské firmy by měly být dostupné na dalším zasedání dozorčí rady v nadcházejícím týdnu, po oficiálním zakončení přehlídky.

Jaké plyne poučení z Atén pro příští ročníky Documenty? Na rozdíl od apelu uměleckého vedení a participujících umělců, kteří zdůrazňují nezbytnost zachování stávajících hodnot a cílů přehlídky, se zbylé zainteresované strany prozatím nevyjádřily k tomu, jakým způsobem nastalá krize ovlivní nadcházející ročníky. Dá se však jen stěží očekávat, že by znovu došlo k přesunutí tak velké části výstavy do „periferní“ oblasti – pokud bude Documenta opět přesahovat hranice Kasselu, pak pravděpodobně způsobem dílčích projektů, jako tomu bylo v roce 2012.

Důvodem je jak markantní nárůst nákladů spojených s přesunem přehlídky, tak problematika konceptu samotného, jenž se setkal s rozporuplným přijetím. Trnem v oku tak může pro politiky být nejen dotování přehlídky v Aténách na úkor sedmimilionového schodku, ale také nařčení z kulturního kolonialismu a využívání krizové situace v Řecku – situace, ke které nepopulárně přispěly německé intervence. Zdá se být proto poněkud symptomatické, že se na závěr přehlídky globálně řeší, jaký byl dopad konceptu pro německou stranu, což zastírá pro koncept samotný fundamentálnější otázku: Jaké plyne poučení z Documenty pro Atény? Zatímco se v médiích budou probírat závěry oficiálního auditu, stojí za to sledovat také výsledky dvouletého výzkumného projektu „Learning from Documenta“, který mapoval umělecké, ekonomické a socio-politické dopady Documenty v Aténách.


Foto: Banu Cennetoğlu, BEINGSAFEISSCARY, 2017, Friedrichsplatz, Kassel, documenta 14. Autor fotografie: Roman März

Markéta Mansfieldová | Narozena 1991, dokončila magisterské studium na Univerzitě v Maastrichtu, kde absolvovala program Arts and Heritage: Policy, Management and Education. Svoji diplomovou práci na téma kurátorské mediace soudobého umění rozvedla ve výzkumném projektu v rámci oboru MRes Exhibition Studies na Central Saint Martins, UAL v Londýně. Zajímá se o historii vystavování moderního a současného umění. Absolvovala kurátorskou stáž v Tate Britain, působila jako kurátorka Lidické galerie, etc. galerie a Národního filmového archivu, kde se podílela na výzkumném projektu Videoarchiv.