Představení Kulturního centra Josefa Arnolda

Kulturní centrum Josefa Arnolda, zapsaný spolek, vznikl v listopadu roku 2016 z občanské iniciativy usilující o celkovou památkovou obnovu Arnoldovy vily a rekultivaci přilehlých pozemků. Podnětem myšlenky kulturního využití hodnotné architektonické památky byla zářijová akce Dny evropského dědictví, při které se vila mimořádně otevřela veřejnosti. Oslovení průvodci ze sousední vily Tugendhat tehdy zajišťovali komentované prohlídky a naštěstí se na jedné z nich setkali s Mgr. Martinem Malečkem, starostou městské části Brno – sever, která má objekt ve správě. Prezentovali mu svůj návrh na využití a po navázání spolupráce s radnicí nebylo daleko k založení spolku.

21151485_1947712818823614_6946263389358277029_n
Arnoldova vila, architekt: Josef Arnold, 1862, foto: Kulturní centrum Josefa Arnolda

Během vytváření stanov se primárním cílem pochopitelně stala celková památková obnova Arnoldovy vily. Nachází se v Brně na ulici Drobného č. p. 26 v těsném sousedství věhlasné vily Tugendhat a pochází z roku 1862, kdy si ji postavil německý stavitel a architekt Josef Arnold. Ve své době se významně podílel na architektonické tváři Brna a navíc jeho vila byla jednou z prvních, která podle jeho plánu odstartovala výstavbu první brněnské vilové kolonie v Černých polích a jednu z prvních ve Střední Evropě. Důležité je však i pozdější období, zvláště léta 1909–1939, kdy dům vlastnila rodina Cecílie a Kornelia Hožových, tety a strýce Grety Tugendhatové. Dům rozšířili a upravili v secesním a art decovém stylu. Úprava dodnes dokládá v mimořádné komplexnosti zmíněný umělecký styl a vysokou úroveň dobového řemesla v Brně. Tuto podobu a nespočet původních prvků si dům dodnes zachoval navzdory dlouholeté funkci mateřské školky, která byla ze statických důvodů v roce 2010 zrušena. Naštěstí se ho díky iniciativě zaměstnanců Muzea města Brna podařilo zapsat na seznam Kulturních památek ČR. Od r. 2012 je však vila zapsána mezi Nejohroženější nemovité památky ČR a několik let není nevyužívána a částečně chátrá.

I to se spolek snaží změnit. Vedle obnovy si za cíl klade nalézt smysluplné vyžití stavby s ohledem na její charakter a historický význam. Budoucnost stavby vidí v instituci kulturního charakteru, především v kulturním komunitním centru, které bude maximálně otevřené místním obyvatelům a návštěvníkům a které bude podporovat jejich kreativitu, vzdělanost a možnost sdílení společného místa a historie. Do této vize lze zahrnout jak aktivity prezentující kulturní statky, tak aktivity spojené se samotným vytvářením kulturních statků. Nabízí se symbióza dvou projektů, které vznikají paralelně od počátku spolupráce mezi spolkem a radnicí Brno – sever. Jedná se o vytvoření Kulturního centra s badatelskou, prezentační a edukační náplní spojeného s projektem tzv. ArtLabu Mgr. Miriam Kolářové, místostarostky radnice Brna – sever. Místostarostka je v úzkém kontaktu s představiteli spolku a společně se starostou Malečkem se významně zasazuje o využití památky z úrovně vedení města.

V plánu spolku je tedy vytvořit plnohodnotnou moderní instituci, která se stane pátou významnou brněnskou vilou otevřenou veřejnosti nabízející různorodé kulturní aktivity, a bude zároveň sloužit jako zázemí pro začínající kurátory a umělce v rámci ArtLabu. Kulturní centrum počítá s vlastním prohlídkovým okruhem interiérů vily, které se svým charakterem stanou prostorem pro realizaci kulturního programu ve formě salónu. Prostorné místnosti nabízí potenciál k realizaci výstav výtvarného umění, přednášek, komorních koncertů či divadelních představení, autorského čtení beletrie i poezie a v neposlední řadě interaktivních edukačních a doprovodných programům s workshopy.

Formu salónu nevybral spolek náhodou. S ohledem na dobu vzniku a význam stavby je příhodné zaměření na kulturní projevy Brna 2. poloviny 19. století, které jsou v obecném povědomí stále opomíjeny, zvláště v oblasti architektury a umění. Mezeru se spolek snaží vyplnit už svým názvem odkazující na autora stavby Josefa Arnolda. Součástí plánované instituce by logicky mělo být badatelské pracoviště zkoumající a zpracovávající fenomén kultury a architektury daného období v Brně. Výstupem se v takovém případě stávají odborné publikace či tematické výstavy, jejichž hrubé obrysy již členové spolku vytváří. Nedílnou součástí odborného výstupu bude zmíněný interaktivní prohlídkový okruh zahrnující architektonický popis, význam, dobový kontext, historii a osudy stavby. Interiéry je tedy potřeba zaplnit typickými příklady dobového nábytku a předměty různého charakteru. Neměly by však být „nedotknutelné“, jako je tomu ve většině našich muzeí, ale měly by být návštěvníkovi interaktivně k dispozici, aby setkání s těmito předměty prohloubilo zažitou zkušenost. Doplněním se stanou tematicky svázané doprovodné workshopy, edukační programy a netradiční speciální prohlídky zaměřené na užší téma. Nabízí se široká škála okruhů jako dobové řemeslo, technologie výroby nábytku, móda, způsob života a také sociální témata. Pro příklad uveďme menšiny žijící v Brně ve sledovaném období. Koneckonců Brno nebylo složeno pouze z českého a německého obyvatelstva, ale bylo domovem mnoha národnostních menšin, které ovlivňovaly kulturu a každodenní život ve městě.

Zmíněného tématu se dotýkají také některé plánované výstavy vytvářené představiteli ArtLabu, především studenty Semináře dějin umění Masarykovy univerzity a Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně. Zde již není nutné držet se pouze sledovaného období. Právě činnost začínajících kurátorů a umělců ArtLabu z řad studentů je prostředkem, jak v Arnoldově vile prezentovat současné umění a aktuální témata, což je nutné pro srovnání dnešního a tehdejšího života. Formu salónu se tedy spolek nesnaží pouze uměle oživit ve své původní formě, ale přetavit ji tak, aby mohla být funkční i v současnosti. Zároveň se jedná o nutný prostředek, jak z Arnoldovy vily vytvořit komunitní kulturní centrum, a ne pouze další muzeum zabývající se čistě minulostí.

Stejnému účelu bude sloužit rozsáhlá parcela o přibližné výměře 7000m2. Především svažitá terasovitá zahrada je ideálním místem pro setkávání místních obyvatel i široké veřejnosti, což je pro Černá pole důležité. V současnosti tato rezidenční vilová čtvrť ničím podobným nedisponuje, opomineme-li veřejný park Schreberovy zahrádky. I podle zástupců městské části Brno – sever absence kostela, centra spolkového života či tradičního místa pro setkávání vyvolává potřebu a obecný zájem o podobný projekt u samotných obyvatel.

Naplnění této myšlenky se ukazuje být reálné v blízkém horizontu, protože již nyní spolek disponuje smlouvou o rekultivaci zahrady a jedná o smlouvě o dlouhodobém pronájmu. Členové a řada dobrovolníků postupně, nicméně zdárně, rekultivují horní část zahrady za asistence dozoru z městské zeleně a připravují tak prostor pro setkávání a chystané kulturní či edukační programy na letošní i příští rok. Ty rovněž získávají jasnější kontury, neboť řady spolku se po jeho krátké existenci neustále rozrůstají o nové členy a díky jejich zájmu a iniciativě lze realizovat a rovněž vytvářet další plány. V současnosti spolek čítá dvě desítky členů a dostává se mu podpory z řad odborníků v roli tzv. ambasadorů. Mezi ně patří Ing. Arch. Iveta Černá, ředitelka vily Tugendhat, PhDr. Dagmar Černoušková, historička umění a autorka mnoha prací o brněnské architektuře, nebo Klára Peloušková, redaktorka periodika Artalk.cz.

Pozitivně k činnosti spolku přistupuje samotná radnice Brno – sever, správce stavby, která spolku zprostředkovává další cenné kontakty s obdobnými organizacemi, poskytuje komunikační kanály a podporuje vytváření kulturních akcí. Například již první událost, která proběhne v rámci Dne architektury 30. 9. 2017, je oficiálně zaštítěna již zmíněnou místostarostkou Miriam Kolářovou. Pro návštěvníky je připravena prohlídka, architektonická procházka po Černých polích a slavnostní otevření zahrady.

Hlavní projekt na opravu domu a vytvoření plánované instituce je však, zdá se, během na delší trať. Především předběžné odhady nákladů na celkovou opravu a obnovu s užitím původních materiálů a postupů jsou pro nízkonákladový spolek obrovskou překážkou. Částka šplhá k 100 miliónům korun a při zahrnutí veškeré projektové dokumentace může být i vyšší.

Spolek se tak spíše přiklání k variantě postupného opravování a několikafázového získávání financí z více dotačních titulů z různých úrovní. Jedná se o velmi náročný a dlouhodobý proces, nicméně samotné zpřístupnění budovy a vytvoření instituce by se po nezbytných opravách nesmírně urychlilo. Tato možnost zazněla také na veřejné diskuzi o budoucnosti Arnoldovy vily v rámci události Meeting Brno v květnu 2017, ke které byli členové spolku přizváni. Řada projektů v naší zemi ukazuje, že tento postup je v mnoha případech dobrou volbou, zvláště pokud se do práce zapojí více subjektů. Nadějí pro spolek je v tomto ohledu velmi významná nezisková organizace z Velké Británie The Friends of Czech Heritage, která v České republice pomáhá opravovat významné památky a přispívá k realizaci důležitých projektů. Jejich odhodlanost se projevila při úpravách zahrady a v ochotě navázat okamžitou spolupráci a poskytnout nejen finanční pomoc.

Celý proces snad usnadní další neskromné plány. V nejbližších měsících spolek zamýšlí zajistit nový statický posudek, obdržet dotace z Havarijního programu Ministerstva kultury ČR, iniciovat vypracování projektu na rekonstrukci objektu nebo alespoň na nezbytné opravy a zasadit se o jmenování vily Národní kulturní památkou ČR.

Jak se spolku daří, může veřejnost v současnosti sledovat prostřednictvím několika kanálů. Pravidelně přispívá do periodika Severník, které je určené občanům dané městské části. Články se prozatím zabývají především vilou samotnou, nicméně připravují se příspěvky o dalších architektonických skvostech v Černých polích a v neposlední řadě i články o samotné činnosti a kulturním programu. Koneckonců, ten prezentuje i na některých akcích pořádaných radnicí, tudíž lze se informovat také osobně. Brzy se snad realizují plnohodnotné webové stránky. Prozatím lze online sledovat činnost spolku Kulturní centrum Josefa Arnolda na sociálních sítích, na Facebooku a Instagramu.

Lukáš Václavík
Předseda spolku KC Josefa Arnolda

V Brně 12. 8. 2017