Artalk.cz

TZ: Břetislav Malý

Břetislav Malý / Neschopnost obrazu zobrazit realitu / Městská galerie Panský dvůr / Veselí nad Moravou / 10. 9. – 8. 10. 2017

plakat_MALY-page-001

Břetislav Malý: Neschopnost obrazu zobrazit realitu

10. 9. – 8. 10. 2017

Městská galerie Panský dvůr ve Veselí nad Moravou v září zahájí výstavu obrazů umělce Břetislava Malého pod názvem Neschopnost obrazu zobrazit realitu. Bretislav Malý pochází z Hradce Králové, tvoří v Brně, kde také studoval. Byl posluchačem výtvarných studií v Bratislavě a Poznani (u prof. zw. Włodzimierza Dudkowiaka). Tématem veselské výstavy je vztah obrazu a prostoru, zkoumání zákonitostí transformace skutečnosti ve svébytnou uměleckou realitu.

Vernisáž se bude konat v neděli 10. září 2017 v 16 hodin, doprovodný program jazzová kapela Fridge Aside (Senica, SR). Návštěvníci ji budou moci zhlédnout do 8. října. V září od úterý do neděle vždy od 13 do 17 hodin, v říjnu pak každé úterý, čtvrtek, sobotu a neděli.

Dne 8. října se bude konat dernisáž spojena s autorem komentovanou prohlídkou.

Kurátoři výstavy: Barbora Lungová, Vojtěch Petratur

Břetislav Malý k výstavě:

Vztah obrazu k prostoru je zcela přirozený. Obrazová plocha, tedy myšlená plocha plátna zprostředkovává divákovi prostor iluzivní formou. Funkcí obrazu je do jisté míry tematizování prostoru. Vzhledem k těžišti různorodých úvah nelze takové dogma přijmout s obecnou platností. Obecně však v každém případě můžeme říci, že obrazy prostor zprostředkovávají a to i přes to, jestli nějaký zobrazují nebo jestli na nich je provedena nějaká malba.

Zákonitosti výstavby obrazu však zmíněný prostor převádí do vlastní podoby a libovolně jej upravují na základě například formátu či kompozice nebo ideji malíře.

Výstava sleduje manipulovanou skutečnost, kterou umělecká díla mění původní těžiště její podstaty ve vlastní svébytnou realitu.

Barbora Lungová k výstavě:

Břetislav Malý se dlouhodobě zabývá hranicemi závěsného obrazu, podstatou jeho existence, jeho hraničními formami směrem k objektu,  optickými i materiálovými vlastnostmi barev, důsledky, které vyplývají z chronologických postupů jejich nanášení, zkoumá také podklady, na které jsou nanášeny. Patří k malířskému proudu, který navazuje na otázky, které byly kladeny v 60. letech např. Adem Reinhardtem, Agnes Martinovou či Robertem Rymanem. Malý se však neomezuje pouze na tvrdě geometrickou abstrakci či na problematiku jedné barvy. Ústředními otázky, kterými se ve svém díle zabývá jsou i  deformace malířské podložky nejrůznějšími způsoby či deformace vnímané plochy skrze odlesky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *