denní tisk 7. 8. – 12. 8. 2017

V pondělním (7. 8.) Respektu vyšel text Jana H. Vitvara o pražské snaze o návrat umění do veřejného prostoru. Na základě výstav v Galerii hl. města Prahy Médium: figura a v Nevan Contempo Federace vztahů představuje současné umělce věnující se sochařské tvorbě. Právě některé z nich (Dominika Langa a Rudolfa Samohejla) by Vitvar rád viděl jako autory Prahou podporovaného umění ve veřejném prostoru.

Druhý Vitvarův text v Respektu se věnuje stejnému tématu – vedení Prahy plánuje pro nepotřebné nebo nechtěné umění ve veřejném prostoru sběrnou galerii pod širým nebem. Rozhodování, jaké umění je vhodné a jaké nikoliv by však mělo dle Vitvara opět připadnout odborníkům zaštítěným Galerií hlavního města Prahy.“Ale jestli se tenhle plán podaří dotáhnout do konce, bude to nejen nejviditelnější, ale hlavně nejlepší stopa, jakou po sobě stávající vedení magistrátu zanechá.“

Jan Klesla na stránkách pondělních Lidových novin rekapituluje osud pomníků na Letné nad Čechovým mostem.“Loni v dubnu pak pražský magistrát v čele s primátorkou Adrianou Krnáčovou přišel s plánem na vybudování Galerie národní historie. Zatím oživují okolí poruchového a dnes již stojícího metronomu sami Pražané.“ Na místě substrukce pro stalinův pomník je totiž oblíbený bar a místo setkávání.

V úterý (9. 8.) zaujal text Jiřího Machalického v Lidových novinách. Tentokrát se věnuje Galerii H v Kostelci nad Černými Lesy, místa kulturního setkávání fungujícího již od 80. let. Právě před Sametovou revolucí hostila výstavy předních umělců neoficiálního proudu československé tvorby. Po roce 1989 činnost se galerie podstatně utlumila, přesto „pokračuje však ve své činnosti dál. Nezpochybnitelnémísto v dějinách našeho umění má již zajištěné.“

V Muzeu a Pojizerské galerii Semily probíhá výstava 3x Němec, na které se představují tři generace umělecké rodiny Němcových (malíř Martin, jeho otec malíř a restaurátor Josef a syn grafik Jan). „Na vernisáži hovořil herec a malíř Jan Kanyza o tom, že umění by mělo překonávat fenomén nazvaný horror vacui, tedy strach z prázdnoty,“ tolik text Jana Šídy v úterním Právu.

Východočeská galerie v Pardubicích vystavuje díla Emila Filly a jeho žáků. „Světlo na Emila Fillu padá na pardubické výstavě – která i název dostala podle malířových veršů psaných v koncentráku, kde nemohl malovat – s neskonale větší intenzitou než na jeho žáky. Je to přirozené už proto, že Filla je jedním z největších klasiků českého umění minulého století,“ shrnuje dojem z výstavy Ivan Hartman v článku pro středeční (9. 8.) Hospodářské noviny.

Do středečních Lidovek napsala Blanka Frajerová text o výstavě Giacometti – Picasso – Chirico, která byla zapůjčena sběratelem Helmutem Klewanem do Oblastní galerie v Liberci. Zaujmou především u nás raritně vystavovaná díla rakouských akcionistů. „Liberecká oblastní galerie nabízí do 1. října Klewanovou zásluhou mimořádný kulturní zážitek. Škoda že se nevyhnula častým nešvarům českých výstav, k nimž patří absence katalogu (v prodeji je pouze obsáhlá kniha v němčině z produkce H. Klewana) a chybám v doprovodných textech.“

Ve čtvrtečním Právu (10. 8.) vyšel článek Jana Šídy o druhém ročníku přehlídky Akta Erotika probíhající v pražské Galerii Opletalka: „Nebrat erotická umělecká témata až tak vážně, to je, oč tu běží. Teprve potom lze k takto pojatým dílům najít tu správnou cestu.“ Druhý text v Právu je od Hany Jungové a věnuje se výstavě v DOXu nazvané Big Bang Data zaměřené na umělou inteligenci.

V sobotních (12. 8.) Hospodářských novinách se můžeme dočíst o výstavě v milánském Fondazione Prada, kde vystavuje fotograf Satoši Fudžiwara. Zaměřuje se na makrosnímky násilí souvisejícím s terorismem a demonstracemi v Evropě. „Pokud jsou smrt nebo krev vytrženy z kontextu, do detailu nazvětšovány a zarámovány jako umělecká instalace velikosti silničního billboardu, snáze v člověku vzbudí soucitnou či znechucující reakci. Právě o to Fujiwara usiluje,“ píše Veronika Pařízková.