denní tisk 31. 7. – 5. 8. 2017

V pondělním Právu (31. 7) se Jan Šída věnoval výstavě Otty Gutfreunda, která právě probíhá v Západočeské galerii v Plzni. Přůřez tvorbou sochaře není chronologický, ale záměrně srovnává práce z různých období. Jako obvykle Šída nehodnotí výstavu, ale samotnou tvorbou vystavovaného umělce.

Tvorbu manželů Pavla Brázdy a Věry Novákové představuje Egon Schiele Art Centum v Českém Krumlově. Zdeněk Brdek ji v pondělní jihočeské MfDnes hodnotí 80 %: „I tentokrát se organizátorům podařilo připravit v podmanivých prostorách galerie vícevrstevnatý zážitek, který stojí za vidění.“

V úterý 1. 8. zaujal například text Jana Machalického v Lidových novinách, jenž se věnuje Galerii Pecka. Rekapituluje historii galerie založené a vedené Jaroslavem Peckou, i její význam pro české umění 2. poloviny 20. století i pro současnost: „Jako i v minulých obdobích, neohlíží se Jaroslav Pecka na slávu umělců, kteří u něj vystavují, ale řídí se výhradně svým citem a zkušeností.“

Zdeněk Lukeš se v úterních Lidovkách zabývá budoucností Nákladového nádraží Žižkov. Konverze pro kulturní účely je podle něj možné, lépe by však bylo sloučit v komplexu více různých funkcí. Zejména kvůli financování rekonstrukce doporučuje inspirovat se v madridském Mataderu – zde jednolivé pavilony sponzorují soukromé společnosti a mecenáši.

Pro úterní Právo napsal další text Jan Šída. Tentokrát je o výstavu Emil Filla a jeho žáci probíhající ve Východočeské galerii Pardubice. „Výstava ukazuje, že Emil Filla nebyl jen výrazným malířem s originálním viděním, ale také důležitým inspiračním vzorem pro další generace umělců.“

Ve středu (2. 8.) vyšel článek Lenky Lindaurové o sbírce Miura, kterou vlastní Richard Kučík. Ten ji pořizuje pro hotel v Čeladné a vyjma zaručených akvizicí, jakými jsou Gerhard Richter, Anish Kapoor nebo Basquiat, sbírá však i méně známé tvůrce, které se pokouší sám objevovat. Pro svůj hotel nechal Karlem Srpem napsat průvodce, který ubytovaného spolehlivě seznámí se všemi vystavenými díly.

V Hospodářských novinách najdeme ve středu text Magdaleny Čechlovské. Věnuje se výstavě secese, kterou pro zámek Miramare u Terstu připravili kurátoři Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. „Italové se na pražské muzeum obracejí mimo jiné proto, že sami nemají tradiční uměleckoprůmyslová muzea s tak bohatými sbírkami. A jak zdůrazňuje tamní tisk, secese měla v Praze a v Čechách jedno ze svých center. Současná výstava je vůbec první velkou přehlídkou secesního umění v Itálii.“

Brněnské přehlídce Sochy v ulicích se v A2 věnuje Martin Vrba. Bienále je dle Vrby nejednotné, byť zastřešené společným témetem vědy a umění. „Interpretace významu brněnských soch se většinou vymyká možnostem nezasvěcených kolemjdoucích, kteří se neorientují v konceptuálním pozadí jednotlivých děl nebo nejsou do světa umění patřičně socializováni.“

Stejnou přehlídkou se zabývá rovněž Martin Kovář ve čtvrtečním (3. 8.) Právu. Narozdíl od Vrby se mu letošní ročník zdá být divácky přístupným, nabízejícím řadu zajímavých děl i otázek. To, že část děl kdekdo hned neidentifikuje jako umění, nevidí jako problém, ale devízu.

V Reflexu se věnují falzům na uměleckém trhu. Marek Gregor představuje několik tuzemských i světových kauz z posledích let i z minulosti. Nejnovější kauze, které naletěla i Jiřina Bohdalová, se věnuje Jiří X. Doležal. Problémem je podle nej především nefunkční legislativa.

Řada médií se věnoval úmyslně zapálenému kostelu v Gutech u Třince. Jednalo se o jednu z našich nejcennějších dřevěných sakrálních památek z cenným vybavením ze 16. – 18. století. Více například ve čtvrtečních Lidovkách.

V pátečních Hospodářských novinách vyšel článek Magdaleny Čechlovské o nejnovějších akvizicích Národní galerie. Díky dotaci nakoupila díla Kateřiny Šedé, Magdaleny Jetelové nebo Gerharda Richtera. Další nákupy jsou v plánu na podzim. V textu je porobněji popsáno, jak k aktivizicím došlo a co konkrétně bylo zakoupeno.

V Oblastní galerii v Liberci je k vidění výstava Giacometti – Picasso – Chirico předstaující díla zapůjčená ze soukromé sbírky rakousko-německého galeristy Helmuta Klewana. O výstavě píše Magdalena Čechlovská v pátečním magazínu ego! Hospodářských novin: „Něco z někdejší vídeňské divokosti, která je s odstupem času vnímána jako důležitý zářez rakouských autorů do vývoje světového umění, je cítit i v Liberci.“

V sobotních Lidovkách pak zaujma například text Zdeňka Lukeše o Loosových interérech v Plzni.