TZ: Aleš Krejča

Aleš Krejča / Váhy mého času / AJG: Wortnerův dům / České Budějovice / 14. 7. – 3. 9. 2017

Aleš Krejča: Váhy mého času

14. 7. – 3. 9. 2017 / denně 9:00 – 18:00

vernisáž: 13. 7. 2017 / 17:00 hod.

Wortnerův dům, U Černé věže 22, České Budějovice

Malířská tvorba Aleše Krejči (*1941) je podstatnou složkou českého vkladu do proudu evropského fantazijního realismu, který se s úspěchem pokusil vytvořit vlastní imaginativní program v relativní nezávislosti na stále platné základně surrealismu. Prokázal, že v rámci takových snah lze zaručit jak osobité pojetí námětu a jeho kulturní význam, tak i originalitu formy. Krejčovy práce si v této souvislosti zasluhují zvláštní pozornosti pro vynikající výtvarnou režií obrazu i hloubku svého myšlenkového zázemí.

Pět desetiletí trvající cesta Aleše Krejči k dnešnímu jeho programu začíná těsným napojením na důležité prvky české radikální výtvarné tradice složitého období šedesátých let. I Aleš Krejča se podílel na vlně strukturální abstrakce tehdejší doby. Pochopil mimořádný přínos obrazů Mikuláše Medka (1926–1974) a inspiroval se jeho programem symbolických abstraktních strukturálních konfigurací. Svůj význam pro další směrování malířovy tvorby měl samozřejmě i Krejčův tehdejší profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze František Muzika (1900–1974), jenž vytvořil působivou syntézu surrealistické imaginace a jemné malířské faktury vysoké estetické hodnoty.

Cesty Krejčova života, sledující též dráhu špičkového, především knižního grafika, vedly nakrátko k funkci ředitele renesančního zámku Kratochvíle v jižních Čechách. Posléze pak prakticky k vnitřní emigraci a duchovnímu soustředění v náruči přírody, nejdříve na Sedlčansku, později v dramatické krajině Kokořínska, kde i dnes malíř žije. Můžeme říci, že čím více se malíř izoloval ve svém soukromí, tím obsažněji a hlouběji jeho bájné výtvarné metafory vyjadřovaly zkušenost světa a kosmu.

Krejčova tvorba je hluboce zakořeněna v historické tradici, především v manýrismu a baroku. I romantický máchovský mýtus kraje je mu velmi blízký. Spolu s reflexí vlastních životních zkušeností to vytváří ojedinělý základ často bizarních fantaskních metafor jeho obrazů. Vzniká tak osobitý projekt malířské integrace složitějších kulturních obsahů a to na úrovni krajně vyhraněného, ale přitom kulturně široce inspirovaného díla. Zvýšený důraz na svobodu představivosti, kulturu formy a hodnoty osobní vize, to i zde odpovídá situaci ohroženého subjektu a také vlastním osudům umělce. Klíčovým motivem celého Krejčova díla je labyrint, motiv blízký manýristům. Jde o složitost, spletitost světa, ale také o tajemnou bizarnost jeho krásy. V metaforickém přetlumočení malířovy výtvarné vize nás můžou fascinovat netušeným kouzlem záhadné výlučnosti.

Tato výstava, podobně jako malířova účast na společné výstavě se sochařem Petrem Císařovským, jež byla zahájena koncem června tohoto roku v bývalém jezuitském kostele

Zvěstování Panně Marii v Litoměřicích, dává podstatný vhled do rozsáhlého Krejčova díla, které je prostorem básnivé imaginace, otevírajícím před naším vnitřním zrakem transcendentní svět nadčasových mýtů a existenciálních významů, a to na pozadí neklidné, ne-li ohrožené humanity současné civilizace. V tom je hlubší poselství mimořádně kultivované umělcovy malby.

autor výstavy - Hynek Rulíšek ml.

tex: Jan Kříž