Co tě nezabije, to tě posílí, aneb Karlin Studios díl druhý

Ještě několik dní lze navštívit první výstavy v nových prostorách pražských Karlin Studios, jež po několikaměsíční pauze znovu zahájila činnost, a to nakonec opět v Karlíně. Viktor Čech ve svém příspěvku rekapituluje dosavadní pozici centra na pražské umělecké scéně a hodnotí aktuální výstavu Martina Vongreje: "Tím, že nová Karlin Studios zahájila svůj provoz právě výstavou, která diváka vede k intenzivnímu prožitku pobytu a kontemplace v daném místě, vlastně navazují na některé poslední akce v předchozích prostorách, čerpající z jejich k zániku odsouzeného genia loci. Současně však první realizované projekty naznačují, kam se může tento výstavní prostor v dnešní poměrně široké nabídce pražských galerií současného umění dále ubírat, aby si znovu vytvořil svou osobitou identitu a poskytl prostor tvorbě, která zde není dostatečně reflektována."

Nové prostory pražských Karlin Studios, foto: Michal Novotný

Co tě nezabije, to tě posílí, aneb Karlin Studios díl druhý

Když v roce 2005 vznikl v pražském Karlíně výstavní prostor a komplex ateliérů nazvaný Karlin Studios, stal se v té době v Praze jedním z mála míst, kde bylo možné realizovat větší kurátorské i autorské výstavy. Národní galerie byla tehdy současnému uměleckému dění spíše uzavřena a kdysi prestižní výstavní prostory jako Mánes či Nová síň ztratily smysluplné kurátorské vedení. Industriální prostor bývalého provozu továrny ČKD od té doby po jedenáct let hostil nejen zmíněnou galerii a ateliéry, ale také řadu dalších galerijních projektů či kanceláří uměleckých institucí. Karlin Studios tedy byla jedním z míst, kde se soustředilo tehdejší pražské umělecké dění. I přes své institucionální propojení s Centrem pro současné umění Futura měl zdejší výstavní program svůj specifický profil a představilo se zde několik uměleckých i kurátorských generací.

Na podzim loňského roku příběh tohoto prostoru spojený s jeho příznačným industriálním geniem loci skončil. Celá budova byla zdemolována a místo čeká na novou výstavbu. Že ji potká tento osud, se vědělo od samého počátku, a nikdo vlastně ani nečekal, že se zde kulturní dění udrží celých jedenáct let. Poslední léta však pro Karlin Studios – i přes to, že zde stále probíhala řada zajímavých výstav – znamenala ústup do stínu řady nově vznikajících výstavních institucí a ve spojení s nejasným termínem definitivního konce se z organizačního hlediska ocitla v dlouhodobé agónii. Jako Konec agónie byl ostatně loni pojmenován i poslední blok realizovaných akcí.

Pohled do instalace výstavy Martina Vongreje, foto: Tomáš Souček

V červnu letošního roku se Karlin Studios otevřela znova, tentokrát v areálu bývalých karlínských kasáren. Ani nyní není jejich umístění trvalé, i v tomto případě je kulturní provoz pouhým hostem využívajícím budovu do doby, než rekonstrukce promění tyto prostory k účelům, které jsou podle měřítek majitelů i společnosti jako celku prospěšnější. Činnost nových Karlin Studios zahájily dva paralelně probíhající výstavní projekty. V hlavní výstavní prostoře, původně záložní noclehárně, zrealizoval svůj projekt Seven Uncountable Lines slovenský umělec Martin Vongrej, druhou otevřenou expozicí je pak skupinová přehlídka Remember Early Humans kurátorsky realizovaná ve spolupráci Jakuba Hoška, Nik Timkové, Lumíra Nykla a Tiny Poliačkové.

Kasárenský život, který po 150 let vyplňoval tyto prostory, je spojený s racionální organizací projevující se snahou o kontrolu těl prostřednictvím geometrického řádu. Stopu po tomto principu nalezneme i ve vlastním prostoru, kde jsou na podlaze vytvořené linie vyznačující případné rozmístění polních lůžek nocujícího regimentu. Martin Vongrej ve své tvorbě často pracuje právě s linií a geometrickým řádem či organizací znaků, jako jsou slova či písmena. Obecně je někdy označován za následovníka konceptualismu a neoavantgardních tendencí 60. let. Zásadní roli ale v jeho tvorbě hraje otázka percepce a jejích limitů. Ona geometrie však není v jeho případě svázaná ani tak s otázkou kontroly, ale spíše s existenciálními otázkami vnímání a bytí v tomto světě, pro něž jsou geometrická a kombinatorická podobenství jakousi tvůrčí alternativou struktury symbolického a filozofického myšlení. Percepce světa kolem nás a kontemplace nad jeho ideovým uchopením se v ní pojí ve zvláštní syntéze.

Pohled do instalace výstavy Martina Vongreje, foto: Tomáš Souček

Vongrej jakoby v návaznosti na zmíněné linie na podlaze zbylé po vojácích pokryl podlahu, stěny i strop místnosti komplikovanou sestavou linií a textů. Oproti na papíře vytvořenému schématu má toto měřítko jeden zásadní aspekt. Podobně jako onen vojenský řád vsazuje diváka či uživatele přímo do roviny racionální geometrické sítě. Zatímco ovšem vojenské instrukce těla kontrolují, Vongrejova schémata vytvářejí percepční prostor, který je kontemplací nad limity a strukturami vnímání. Percepční a intelektuální roviny se v jeho instalaci, stejně jako v celé jeho tvorbě, překrývají. Určitá poetika, která je neoddělitelnou součástí výrazu jeho práce, jejich hranice ruší. Ona percepční rovina se ve Vongrejově díle projevuje i zájmem o fotografický obraz a s ním spojené otázky reprezentace, které se v této realizaci projevily přítomností snímků jí samotné, jež násobí možné úhly pohledu diváka. Martina Vongreje bychom možná trochu zjednodušeně mohli označit i za poetizujícího filozofa vyjadřujícího se uměleckými prostředky. To by ovšem mohlo být zjednodušující, zatímco filozof musí při vytváření své myšlenkové konstrukce brát v potaz mnoho proměnných, k nimž se skutečný svět kolem váže, umělec má naopak svobodu zvolit si vlastní preferovanou perspektivu a náhled na svět, který mu vyhovuje. Možná právě proto se v autorově tvorbě tak často opakuje moment reflexe roviny pohledu.

Tím, že nová Karlin Studios zahájila svůj provoz právě výstavou, která diváka vede k intenzivnímu prožitku pobytu a kontemplace v daném místě, vlastně navazují na některé poslední akce v předchozích prostorách, čerpající z jejich k zániku odsouzeného genia loci. Současně však první realizované projekty naznačují, kam se může tento výstavní prostor v dnešní poměrně široké nabídce pražských galerií současného umění dále ubírat, aby si znovu vytvořil svou osobitou identitu a poskytl prostor tvorbě, která zde není dostatečně reflektována.

Pohled do instalace výstavy Martina Vongreje, foto: Tomáš Souček

---

Martin Vongrej / Seven Uncountable Lines / Karlin Studios / Praha / 30. 5. – 18. 6. 2017

Remember Early Humans / vystavující umělci: Jakub Hošek, Paul Barsch, Tilman Hornig, Norman Orro / kurátoři: Jakub Hošek, Nik Timková, Lumír Nykl, Tina Poliačková / Karlin Studios / Praha / 30. 5. – 18. 6. 2017