TZ: Zdeněk Trs

Zdeněk Trs / Attraction / Galerie Ahoj Nazdar Čau / Liberec / 27. 5. – 14. 7. 2017

Zdeněk Trs: Attraction

27. 5. – 14. 7. 2017

Vernisáž: 27. 5. 2017, 18 hodin

Galerie Ahoj Nazdar Čau, vitrínky kina Varšava, Liberec

Zdeněk Trs vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Jablonci nad Nisou. Dále studoval od roku 2004 na VŠUP v Praze v atelieru Skla u prof. Vladimíra Kopeckého a v letech 2007-2010 pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění v Praze v atelieru klasických malířských technik prof. Zdeňka Berana.

Zdeněk Trs se věnuje především malbě. Zkoumá vztahy a zákonitosti přírody v mikro- i makroskopickém měřítku. Ve své práci vychází z reality a jako nástroje používá i jazyka geometrie, jež mu umožňuje formovat výsledný tvar. Vyniká neobyčejně citlivým zacházením s kompozicí, jistou kontemplativní rovinou a pulsujícím obsahem. Jeho práce je zastoupena ve sbírkách Národní galerie v Praze, v soukromých sbírkách v České republice a zahraničí.

Výstava ve vitrínkách, pojmenovaná Attraction, vychází ze Zdeňkova uchvácení vesmírným prostorem a jeho souvztažností s mnoha jevy na Zemi a tudíž i našimi životy. Attraction můžeme chápat jako přitažlivost zemskou tedy fyzickou, mezi tělesy, ale i přitažlivost tohoto tématu pro autora, tak nakonec i jako půvab výsledného obrazu v jeho dokonalém řádu a provedení. Výstava sestává z řady skic k obrazům.

O obrazu `Velká náhoda` Zdeněk říká, že je fascinujícím zjištěním, že do prostoru mezi planetou Zemí a jejím Měsícem lze pomyslně `naskládat` všechny ostatní planety naší sluneční soustavy.

Obraz `Velká náhoda` formuluje téma, že určité vibrace se v té nejhrubší formě naší existence projevují jako určitý tvar, a tyto vzniklé objekty jsou spolu v jakýchsi skrytých tajných svazcích. A tak spoluvytváří hudbu sfér. Zdá se, že mezi prostorem, časem a životem jsou podstatné vztahy, které jsou nám skryty. V obrazech `Horizont` a `Horizonty` se protíná iluze vystupujícího tvaru z plochy obrazu s esencí krajiny – horizontu, který se nám zarývá do očí. Pro další z obrazů použil název QED, což je zkratka latinského slovního obratu quod erat demonstrandum. QED je jakýmsi milníkem pravdy a matematické krásy. Tento výraz najdeme na konci některých jednoduchých a oku lahodících důkazů. Toto dílo zobrazuje vztah kruhu a čtverce, ve kterém je zakódován rozměr Velké pyramidy v Gíze.