Artalk.cz

Na festival ARCHIKULTURA do Ostravy už podeváté

Architektka a pedagožka Eva Špačková přináší reportáž z již tradičního ostravského festivalu ARCHIKULTURA, jehož hlavní část probíhá v prostorách Galerie výtvarného umění v Ostravě. Tentokrát jsou v Domě umění k vidění výstavy finského architekta Alvara Aalta a tchaj-wanského architektonického studia Fieldoffice Architects.

ARCHIKULTURA_2017_ZPRISTUPNENA_MISTA_FIELDSOFFICE-ARCHITECTS_FOTO_VLADIMIR_śULC (4)

Na festival ARCHIKULTURA do Ostravy už podeváté

Už tradičně každé jaro oslavuje ostravský festival ARCHIKULTURA architekturu ze všech konců světa. Neúnavní organizátoři, propagátoři a kurátoři z Kabinetu architektury Tadeáš Goryczka a Jaroslav Němec rozhodně nezůstávají v úzkém místním okruhu a pravidelně návštěvníkům výstav zprostředkovávají objevitelské architektonické výpravy do nejrůznějších zemí.

Program festivalu ARCHIKUKTURA se každoročně rozšiřuje a z Ostravy expanduje do dalších míst v Česku (Hradec nad Moravicí, Havířov, Zlín, Opava, Brno a Praha) i do zahraničí (Poprad, Budapešť, Vídeň, Delft, Katovice, Varšava a Elblong). Jen výstavních projektů je letos v programu 26 a představují práci širokého spektra architektů a výtvarníků. Najdeme zde tvorbu Alfreda Neumanna, dílo domácího ostravského architekta Iva Klimeše, který vynikl zejména svými divadelními stavbami, pionýrské stavby českých architektů na chorvatském pobřeží Jadranu i díla dalších autorů ze Slovenska, Polska, Irska nebo Japonska. Většina výstav je doplněna doprovodným programem, hlavně přednáškami a komentovanými prohlídkami vedenými samotnými architekty nebo autory výstav.

Hlavní festivalový program v Ostravě letos probíhá ve výstavních sálech Domu umění, kde jsou dvě architektonické výstavy. Architekturu tchaj-wanského ateliéru Fieldoffice Architects představuje výstava Zpřístupněná místa a tvorbu finského architekta Alvara Aalta ovlivněnou domácí finskou i vzdálenou japonskou tradicí můžeme vidět na výstavě Aaltova příroda. Obě výstavy společně architekturu ukazují jako obor na jedné straně těsně spjatý s konkrétním místními podmínkami, tradicí, klimatem, materiály a životními styly a na druhé straně jako univerzálně lidský kreativní proces, jehož výsledkem jsou díla s originálně zpracovanými podněty a inspiracemi z různých, mnohdy velmi vzdálených kultur.

ARCHIKULTURA_2017_ZPRISTUPNENA_MISTA_FIELDSOFFICE-ARCHITECTS_FOTO_VLADIMIR_śULC (2)

Zpřístupněná místa

„Žít v I-lanu znamená žít s horou, mořem, zemí a vodou. Tento způsob života vypráví mnoho příběhů.“ (citováno z textu k výstavě)

Překvapivě blízká nám může být architektura ateliéru Fielfoffice Architects z města I-lan na Tchaj-wanu. Ateliér vede architekt Huang Sheng-Yuan, který strávil část svého života v USA, aby se pak vrátil zpátky na Tchaj-wan a založil svoje studio ve městě I-lan. Toto stotisícové město a zemědělská krajina okolo rozložená pod horami na břehu oceánu je centrem všech představených architektonických realizací, které vidíme dokumentované na fotografiích, pracovních modelech i ve filmu. Sám autor při přednášce před zahájením výstavy hovořil o tom, že všechny vystavené stavby jeho ateliéru jsou v okruhu přibližně třiceti minut jízdy. Návrhy vznikaly postupně, v okamžicích příznivých pro realizaci a ve spolupráci s místními obyvateli. Jednotlivé vstupy architektů do území naplňují lokální potřeby, upřednostňují každodennost a respekt k uživatelům před formálností a podřízením předem určeným jasným představám. Jednotlivé urbánní intervence se postupně spojují do „cévních svazků“, které obrazně vedou živiny k částem městského organismu. Tématy projektů jsou stezky, lávky, sociální centrum, zahrady, centrum zdraví, obnovený vodní kanál, hřbitov, veřejné toalety apod.: stavby, které jsou součástí běžného života v městském prostoru a nenápadně přispívají k jeho kvalitě a přitažlivosti.

Architekt Huang Sheng-Yuan během přednášky několikrát zdůraznil, jaký význam má pro architekturu svoboda a demokracie, jejichž omezení nebo ztráta zasáhne všechny společenské oblasti. Obyvatelé Tchaj-wanu si význam a křehkost demokracie pro svůj život uvědomují a u národů se společně sdílenou zkušeností hledají porozumění a sounáležitost. Nakolik je pro obyvatele Tchaj-wanu důležité seznamovat svět s jejich osobitou kulturou dokládá i samotné uvedení výstavy v ostravském Domě umění. Výstavu osobně uvedl profesor Wang Chun-Hsiung, prezident tchaj-wanské Aliance pro architektonickou modernost, který představil hnutí regionální moderní architektury na Tchaj-wanu po roce 1980.

Výstava v největším galerijním sále s proskleným stropem vypadá velmi působivě a spojení fotografií, modelů a filmu maximálně přibližuje atmosféru jednotlivých staveb i charakter práce ve studiu Fieldoffice. Pro trpělivého návštěvníka jsou k dispozici i texty, které vysvětlují okolnosti vzniku jednotlivých staveb a principy, kterými se práce studia řídí. Určitě stojí za to jim věnovat čas a překonat mírné nepohodlí při čtení v některých méně intenzivně osvětlených částech expozice.

ARCHIKULTURA_2017_ALTOVA_PŁ÷RODA_FOTO_VLADIM÷R_śULC (6)

Aaltova příroda

„V naší epoše, kdy výrobě vládne standardizace, je třeba připustit, že formalismus je vysoce nehumánní záležitost. …“ (Alvar Aalto, 1935)

Výstava zaměřená na dílo finského architekta Alvara Aalta ukazuje tvorbu tohoto světoznámého autora v kontextu jeho inspirace lidovou architekturou jeho rodné země i tradiční japonskou architekturou. Výstava nás provází obdobím vývoje Aaltovy tvorby od 20. let 20. století, od raných staveb ještě v klasicizujícím pojetí přes ovlivnění bílým abstraktním funkcionalismem až po stavby se zralým charakteristickým Aaltovým rukopisem. Zde se projevuje právě vliv využití tradičních materiálů, forem a postupů vernakulární architektury Finska a současně i japonská inspirace. Výstavu návštěvníkům představili přednáškami Chiu-Chen-Yu, architekt a pedagog Univerzity Bilkent v Turecku, a profesorka Aino Niskanenová z Aaltovy univerzity ve Finsku, která svůj výklad o lidových kořenech finského modernismu doplnila i komentovanou prohlídkou výstavy.

Zájem Alvara Aalta o japonskou architekturu má dva zdroje. Jednak po 1. světové válce dochází k šíření japonské kultury do celého světa. Dalším důvodem bylo osobní přátelství mezi rodinou Alvara Aalta a tehdejším japonským velvyslancem ve Finsku Hakorato Ičikavou. Přestože sám Aalto Japonsko nikdy osobně nenavštívil, inspiroval se knihami o japonském stavebním a zahradním umění. Výstava představuje ovlivnění japonskou architekturou zejména na dvou důležitých Aaltových stavbách – jeho vlastním domě v Munkkiniemi (1936) a na vile Mairea (1939).

Vystaveny jsou fotografie staveb a jejich detailů, reprodukce originálních Aaltových výkresů i jeho inspiračních zdrojů, které představují finskou lidovou architekturu i reprodukce z Aaltových knih o japonském stavitelství. To všechno dohromady přesvědčivě dokládá autorskou koncepci výstavy zaměřenou na zdroje Aaltovy tvorby. Pro návštěvníka výstavního sálu k tomu přibude ještě jeden smyslový vjem, který je u výstav architektury vzácný – výstavní panely v prostoru jsou doplněny hranou ze surového dřeva a tak kromě vizuálního propojení s finskou přírodou dřevo v sále intenzivně charakteristicky voní.

ARCHIKULTURA_2017_ALTOVA_PŁ÷RODA_FOTO_VLADIM÷R_śULC (13)

Obě výstavy spojuje úsilí architektů o humanistický přístup k moderní architektuře a ohled na psychické i fyzické potřeby jejích uživatelů. To je inspirace, která spojuje finskou architekturu z poloviny 20. století s architekturou tchaj-wanskou z let nedávno minulých a snad můžeme doufat, že může ovlivnit i naši současnost a budoucnost. Přiblížení soudobé architektury širokému publiku s možností srovnání úrovně a postupů v jednotlivých zemích a u jednotlivých autorů je základním smyslem celé akce. Pro ostravskou veřejnost včetně studentů z ostravské katedry architektury je ARCHIKULTURA každoročně jedním z jejich prvních kroků za poznáním architektonického světa za domácím prahem. Důraz na mezinárodní charakter festivalu doplňuje i důsledná dvojjazyčnost veškerých textů, které jsou k dispozici v anglické i české verzi.

Rastr a prostor

Kromě dvou architektonických výstav je součástí ostravské ARCHIKULTURY i výstava německého výtvarníka Reinharda Roye Rastr a prostor, kterou hostí Výstavní síň Sokolská 26 a Industrial Gallery. Pro dílo Reinharda Roye je charakteristická geometrická abstrakce obrazů, plastik i objektů vycházející z bodu nebo tečky.

Festival pro náměstí

Letos je součástí ARCHIKULTURY i akce Festival pro náměstí, jejímž centrem je prázdné místo v centru Ostravy, které vzniklo zbouráním Německého domu na konci 2. světové války. V prostoru je dnes trávník se stromy a sousoší Památník revolučních bojů / Stávka na dole Trojice od ostravského sochaře Vladislava Gajdy. Místo včetně sousedících prostorů tvoří dnes Náměstí Dr. Edvarda Beneše. Antikvariát a klub Fiducia společně s centrem Pant zorganizovali zatím pouze pro pozvané účastníky odbornou plánovací dílnu o budoucnosti náměstí. Workshop proběhl za účasti primátora Ostravy Tomáše Macury, ale bez přítomnosti hlavního architekta města. Bližší informace ani závěry setkání nebyly zatím zveřejněny. Veřejná část plánovací dílny byla z důvodu nepříznivého počasí letošního deštivého jara odložena až na neděli 28. května.

Další akce programu související s letošním festivalem ARCHIKUKTURA jsou k dispozici v letošním programu a na webových stránkách Kabinetu architektury.


festival ARCHIKULTURA / kurátoři: Tadeáš Goryczka, Jaroslav Němec / Kabinet architektury / Galerie výtvarného umění v Ostravě / Ostrava / 12. 4. – 4. 6. 2017

Foto: Galerie výtvarného umění v Ostravě

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *