denní tisk 18. 4. 2017

Jan H. Vitvar se v Respektu věnuje dvěma výstavám Západočeské galerie v Plzni. Ve výstavní síni 13 jsou prezentována díla českých malířů 19. století reagujících na světlo a kouř průmyslovou revolucí poznamenaných měst (projekt je součástí tradičního sympozia o umění a kultuře 19. století). V Masných krámech pak současní čeští výtvarníci reagují na pověstné Loosovy interiéry v Plzni. Výstava pod kurátorem Michalem Kolečkem však dle Vitvara působí spíše jako školní cvičení.

V českobudějovickém Domě umění vystavují pod názvem A je takové ticho…(II) díla Adrieny Šimotové. „Člověk procházející v nekonečném bílém tichu se díky tomu postupně propadá do zapomnění a do svého reálného světa se vrátí až při východu z galerie,“ popsal svůj zážitek z výstavy Jan Šída v Právu.

Martina Leierová napsala pro Respekt report z japonského Tokia, kde právě probíhá velká výstava Alfonse Muchy. Vyjma Epopeje je v National Art Center představena tvorba malíře komplexně. „Muchova Epopej na Japonce působí jako zjevení, jako fascinující velkoformátový příběh nekončícího boje za svobodu, samostatnost, za hledání národní identity, jako strhující souboj dobra se zlem.“ Což se projevuje i na návštěvnosti, která denně přesahuje cifru 6 tisíc lidí.

Pavel Vokatý v Lidových novinách představuje graffiti umělce Michala Škapu alias Trona, který právě vystavuje v pražské Trafo Gallery. Výstava zvaná Analfabet se opírá o celou škálu nápisů, jejichž specifický styl Škapa vybrousil na základě zkušeností ze slumů Sao Paula. „Výstava v Trafačce se kromě jiného snaží obrousit hrany mezi graffiti scénou a okolním světem.“

Egon Schiele Art Centrum zahájilo sezónu velkou retrospektivní výstavou manželů Pavla Brázdy a Věry Novákové tvořících již celá desetiletí. Petr Kubát s nimi pro jihočeskou MfDnes připravil rozhovor. „Nedělali jsme věci, které by se tehdy daly normálně vystavovat. I když se nabízely kompromisy, tak my jsme je zcela rozhodně odmítli a dělali jsme si vše po svém,“ vzpomíná Brázda na období, kdy měl zakázáno vystavovat.

Marta Švagrová se v Lidovkách věnuje knize Jany Kerhartové zaměřené na neoficiální výstavní prostory bratří Hůlů založené roku 1983. „Především však mladá autorka pochopila podstatu veškerého tvoření – v jednom ohlasu se to říká jasně: „Když chceš, můžeš“. Nepustí tě do oficiální galerie a máš co vystavit? Stodola je taky dobrá. Pokud ta práce stojí za pozornost, patrně si jí někdo všimne.“