TZ: David Adika

David Adika / Black Money, White Lies / Galerie Klubovna / Brno / 6. 4. - 4. 5. 2017

David Adika: Black Money, White Lies

6.4. - 4.5. 2017

Název výstavy Black Money White Lies (Černé peníze, bílé lži) funguje jako filtr, pomocí kterého má divák na výstavu nahlížet. Název je vodítkem, nápovědou, ale je třeba si nejprve srovnat a ujasnit význam daných slov. Black Money White Lies - proč používáme “černé” na místo “špinavých”? Proč je bílá lež měkká a neškodná i přesto, že je stále lží? Barvy v jazyku, zejména právě pak bílá a černá, jsou zatěžkány balíkem asociací. Bílá slouží pro vyjádření dobra, čistoty, světla, dobrého úmyslu nebo jasného sdělení. Černá je naopak symbolem špatnosti, zla, temna nebo nepravostí.

V instalaci pro Klubovnu se může zdát, že Adika navrhuje, aby divák nahlížel na vystavené fotografie skrze kontrast černé a bílé - skrze pojmy jako je vysoké a nízké, krásné a ošklivé, originální a falešné. Nicméně, pokud se nad názvem zamyslíme ještě jednou, je jeho návrh podvratný a nemusí vyznít úplně jednoznačně - White Lies. Právě ony bílé lži nás přivádí do “šedé” sféry. Do míst, kde dochází k mísení a lež se stává menší, slušnější a neškodnější. Krása není tak jednoznačně krásná a nápodoba není doslovným kýčem. David nás nutí revidovat to, co je černé a co je bílé (a co víc, pomocí barevných fotografií zasazených do barevné instalace!).

Fotografie vybrané pro naši výstavu vcházejí ze souboru Last Light. Jedná se o rozsáhlou sérii fotografií nashromážděných za posledních více než deset let. Adika je výborným pozorovatelem, ve svých fotografiích zaznamenává momenty, zátiší, které by naprosté většině pozorovatelů unikly. Je skvělým portrétistou s citem pro správný moment.

O svých fotografiích říká, že jsou vedlejším produktem jeho života - jsou jeho vlastní biografií i kolektivní pamětí společnosti, která jej obklopuje. V Adikově fotografiích prosakuje politická realita skrze realitu sociální. Ukazuje krásu, která vždy náleží specifickému momentu. Krása v jeho fotografiích má své strategie - svádí a přivlastňuje si.

Precizní fotografie Davida Adiky stírají hranice mezi abstrakcí a jazykem konceptuálního umění. Mikrokosmos zejména izraelské domácnosti mu poskytuje základní prvky a kulturní komponenty pro fotografovaná zátiší z rostlin, jídla, objektů i portrétů jejich obyvatel. Díky tomuto “vizuálnímu průzkumu” odhalujeme intimní, přesto v jistém směru universální biografie osob žijících v etnickém tavícím kotli Izraele.

David Adika se narodil v roce 1970 v Jeruzalémě, žije a pracuje v Tel Avivu. Mezi lety 1993 a 1997 studoval na Akademii výtvarných umění a designu Bezalel. Později, v roce 2004, zakončil tamtéž své magisterské studium. Je stipendistou Sharet Scholarship (2004) a Izrealského Ministersta kultury (2011). Adika se účastnil mnoha izraelských i zahraničních skupinových i sólových výstav. Výběr z posledních sólových výstav: As In Water Face Reflects Face - Lnmm Latvian National Museum of Art, Riga (2014); Equator - The Open Lens Gallery, Philadelphia (2012); Oululu - East Central Gallery, London (2011); Living Room - Helena Rubinstein Pavilion, Tel Aviv Museum of Art (2010); Every Monkey is a Gazelle in Its Mother’s Eyes - Braverman Gallery, Tel Aviv (2009). David Adika je profesorem na Akademii výtvarných umění a designu Bezalel v Jeruzalémně.

www.davidadika.com

Marta Fišerová