TZ: Universal Hospitality 2

Tomáš Rafa, Pavel Sterec, Michal Moravčík, Csaba Nemes, Lörinc Borsos, Gülsün Karamustafa, Anca Benera / Arnold Estefan, Selda Asal, Dante Buu, Ferenc Gróf, Yevgeniy Fiks, Damian Le Bas, András Cséfalvay, Société Réaliste, Oliver Ressler, Victor López Gonzáles, G.R.A.M., Halil Altindere, Rafani, Marina Naprushkina, Hito Steyerl, Martin Krenn, Núria Güell, Artur Zmijewski, Szabolcs KissPál / Universal Hospitality 2 / kurátoři: Edit András, Birgit Lurz, Ilona Németh, Wolfgang Schlag / Galerie MeetFactory / Praha / 3. 3. 2017 – 28. 5. 2017 

Společná výstava v MeetFactory a galerii Futura je aktualizovanou verzí výstavy Universal Hospitality, uspořádané v rámci programu Wiener Festwochen v roce 2016. Výstava ve Vídni se zaměřovala na téma migrace v souladu s politickou situací té doby. Pražské výstavy čelí o pouhý rok později mnohem více zdevastované krajině politického zmatku po brexitu, pokusu o převrat v Istanbulu a jeho potlačení, a jsou svědectvím toho, jak se populismus stává běžným dokonce i v bohatých zemích. Evropská unie se rozpadá, ohrožena brexitem, agendou ultrapravicových stran v západních zemích a východoevropským nacionalismem a korupcí. V důsledku toho se demontáž prvků demokracie, autoritářství a posilování státní kontroly objevují v různých zemích na obou stranách Atlantiku.

Název výstavy je odkazem na humanistické myšlenky osvícenství a rozvíjí Kantovu ideu kosmopolitismu – světoobčanství. Záměrem výstavy je oslovit inherentní paradox pohostinnosti ale v rámci národního státu, tím, že analyzuje struktury nacionalismu a populismu. Zároveň se snaží udržet při životě potřebu, byť pouze symbolicky, „absolutní pohostinnosti“ – řečeno slovy Jacquese Derridy, abychom dokázali předjímat lepší řešení soužití s „cizincem“. Derrida zaměřuje pozornost na sdílenou etymologii anglického výrazu pro pohostinnost ‚hospitability‘ s jeho protikladem, nepřátelstvím – anglicky ‚hostility‘ a konfrontuje nás s realitou existující pohostinnosti, která je omezená a ovládaná institucemi ostrahy hranic, policejní a státní kontroly nad exkluzí a inkluzí.

Cílem výstavy je stimulovat hlubší porozumění mechanismům na pozadí změn, které se ukrývají za současnými událostmi, a nabídnout jistou vizuální analýzu složitých společenských procesů v naší neklidné době. Zaměřují se na Evropu, zvláště střední a východní, a částečně na Střední východ – Sýrii a Turecko (Oliver Ressler, G.R.A.M., Halil Altindere), a poskytují též globální pohled na bezprostřední témata (Anca Benera a Arnold Estefan). Umělci zkoumají tyto otázky z různých pozic: nabízejí ironickou či hravou kritiku, ale také jinou perspektivu a chápání.

Jsou odhalovány a zkoumány neviditelné struktury stojící za ohraničením národních států (Oliver Ressler), i globální kapitalismus se svým latentním systémem dohledu a kontroly (Núria Güell). Rovněž je evokován vliv globální ekonomiky na místní komunity (Victor López Gonzáles). Hranice se překračují a zavírají na celém kontinentě. Staré a nové demokracie se spoléhají na strach a nejistotu svého obyvatelstva zatímco obrovské masy lidí jsou odsouzeny k bezstátnosti – statut, který nelze získat volbou (Núria Güell). Jsou také evokovány osobní příběhy lidí donucených opustit svou zemi (Halil Altindere). Podporu uprchlíkům a migrantům, kteří jsou zbaveni svých základních lidských práv, demonstrují společné umělecké projekty (Marina Naprushkina). Střety, násilné konflikty a demonstrace zachycují umělci z jiných úhlů pohledu, než jaké jsou prezentovány odcizenými a senzacechtivými médii, přičemž jsou prozkoumávány i samotné mechanismy médií (Rafani). Strategie odporu poukazují na staronová východiska z represívních a nesmírně nelidských scénářů (Hito Steyerl, Martin Krenn). Některá díla se vracejí v čase, aby zkoumala historické kořeny současných jevů za účelem zpracování traumatické minulosti a rehabilitace paměti těch skupin, kterým v minulosti nebylo nabídnuto vykoupení (Artur Żmijewski).

Ve svém fiktivním muzeu ve zdech Galerie Kostka zkoumá Szabolcs KissPál proces celosvětového vzestupu fašismu prostřednictvím maďarské trajektorie překlenující období od současných příznaků fašismu až k jeho historickým kořenům.

Výstavu v MeetFactory zahájí performance, při které zazní Univerzální hymna, což je ‚zprůměrovaná národní hymna‘ 193 členských zemí OSN, zkompilovaná uměleckou skupinou Société Réaliste.

Výstava pokračuje v galerii Futura.

Edit András